20.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dojení před otelením: realita, která má efekt.

V malebné krajině Českého středohoří v okolí obcí Krhanice, Krňany a Teletín hospodaří rodinná farma pana Františka Mikoláše. Farma vznikla z restitučních nároků převzetím majetku Státního statku v Netvořicích. Stádo čítá dnes 150 dojnic, 60 volů a 20 kusů masného skotu. V roce 1969 bylo nakoupeno tehdejším JZD Jílové 200 jalovic nížinného skotu z Dánska a v roce 1973 byly dokoupeny české straky.

Postupně se převodným křížením převádí stádo na skot holštýnský. V současné době je struktura stáda velmi různorodá: od čistých českých strak až po čisté holštýnky, ze 75 procent však převažuje plemeno holštýnské.
Organizace stáda je rovněž zajímavá: Zásluhou rozlehlých pastevních ploch přebývá část dobytka celoročně na pastvě. Ostatní dobytek je ustájen volně na vysoké podestýlce ve stodolách a pod provizorními přístřešky. Odchov telat je prováděn v boudách.
Dojnice jsou rozděleny do čtyřech skupin, a to suchostojné a jalovice (krmené směsí se Sano Optisanem TR); dojnice v 1. fázi laktace (krmené směsí se Sano TMR Profi); dojnice ve 2. a 3. fázi laktace (krmené směsí se Sano TMR Camisan); samostatnou skupinu tvoří dojnice a jalovice tři týdny před otelením (krmeny směsí se Sano KatAni, které svým složením a KAB zajišťuje profylaxi mléčné horečky a ulehnutí po porodu). Jednotlivé krmné dávky jsou složeny ze stejných komponent a liší se pouze koncentrací živin (1. fáze laktace 18,5 % NL, 2. a 3. fáze laktace 17 % NL). Travní seno se dokrmuje ad libitum (do jeslí). S úspěchem se zde v KD daří udržet požadovaný poměr škrob ku cukru 3:1. Zajímavostí je konzervace mláta používaného do KD ve vacích (po zakvašení – po pěti dnech – se zvyšuje krmná hodnota konzervovaného mláta). „Součástí krmné dávky je travní senáž z mladé trávy. Rozdíl ve zkrmování běžné travní senáže a senáže z mladé trávy nám činní nárůst v denní mléčné užitkovost až 5 litrů na dojnici,“ sděluje ředitelka farmy.
Současná průměrná dojivost se pohybuje kolem 25 litrů (například v červenci 2001 dosáhl průměr na zapojenou 25,2 l, průměr kontrola 29,6 l). Běžné hodnoty vybraných ukazatelů mléka jsou shrnuty v tabulce. Ředitelka farmy Ing. Ludmila Benediktová nám poskytla zajímavý rozhovor o svých zkušenostech při používání nové metody - dojení krav před otelením.
Paní ředitelko, sdělte čtenářům, prosím, co vás vedlo k rozhodnutí začít dojit krávy před otelením? V únoru letošního roku jsme se zúčastnili Sano-sympozia s názvem Moderní výživa dojnic. Zaujala mě přednáška německého odborníka na chov mléčného skotu, který popisoval možnost dojení před otelením a prezentoval úspěšné použití této metody na celé řadě farem v Německu a USA. Po konzultaci s naším Sano odborným poradcem Ing. Josefem Kociánem jsem se rozhodla popisovanou metodu dojení před otelením vyzkoušet u několika dojnic na naší farmě v Krhanicích. Po krátké době jsme začali dojit před otelením většinu dojnic včetně jalovic.
Prozrazujete, že dojíte před otelením většinu krav. Jaký klíč máte pro rozlišení, které krávy před otelením dojit a které ne? Jakou březí krávu dojit a jakou ne, je velmi individuální záležitostí. Krávy, které lze dojit mají před otelením silně nalitá velká vemena, u některých dojnic mléko již před otelením samo odkapává. Takto připravené krávy nadojí před otelením 10 až 15 litrů mléka denně.
Kolik dní před otelením začínáte vybrané krávy dojit a co děláte s nadojeným mlékem? Běžně dojíme krávy 5 až 10 dnů před otelením jedenkrát denně na dojírně. I vhodná doba zahájení dojení je značně individuální. Je nutné, aby se ošetřovatel zvířatům pečlivě věnoval a rozpoznal vhodný čas pro zahájení dojení. Co se týče nadojeného prvního mléka, držíme se pravidla, že první nadojené mléko má pro tele nejvyšší biologickou hodnotu a proto se snažíme jej uchovat pro budoucí narozené tele. Nadojené mlezivo částečně zamrazujeme a částečně podáváme ostatním telatům. Zamrazené mlezivo skladujeme v lahvích PET a zkrmujeme jej teleti hned po otelení příslušné dojnice. Znamená to tedy, že je mlezivo zamrazené maximálně 10 až 15 dnů. Mlezivo rozmrazujeme ponořením PET láhve do teplé vody.
Shrňte, prosím, v krátkosti, co vám metoda dojení krav před otelením přinesla a proč jí vlastně používáte? „Zcela zásadně se projevilo dojení před otelením na zdravotním stavu dojnic. Krávy jsou obecně zdravější. Pokud výjimečně některá z krav má zánět mléčné žlázy, identifikujeme onemocnění o několik dní dříve a můžeme ji včas začít léčit. Ulehnutí po porodu a mléčnou horečku u nás na farmě téměř neznáme. Dalšími důvody proč uvedenou metodu používat je zvýšení příjmu krmiva po porodu, hladký start laktace a celkové snížení poporodního stresu.
Musím se přiznat, že když jsme vedli první vysokobřezí dojnici na dojírnu, měla jsem nepříjemný pocit, že děláme něco proti přírodě. Trošku jsem měla obavy, jak to všechno dopadne. Dneska je metoda dojení před otelením u nás naprostou samozřejmostí a s jejím používáním máme ty nejlepší výsledky.
Děkuji vám za rozhovor
Ing. Martin Kaas,
České Sano

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down