Proč nejsme a nebudeme schopni konkurovat chovatelům ve starých státech unie? Ačkoli to řada lidí a především politiků nechce připustit, jedním z důvodů jsou rozdíly v podporách. Z analýzy odborníka vyplývá, že ani v roce 2013 si nebudou naši zemědělci a především chovatelé dojeného skotu s konkurenty z původních zemí unie rovni. Proto také nemohou dlouhodobě vydržet některé výkyvy v cenách, například mléka.
Nejen zahraniční, ale i naši odborníci umějí spočítat, jak jsou rozděleny dotace mezi zemědělce v Evropské unii. Oslovili jsme specialistu na ekonomiku živočišné výroby Ing. Jindřicha Kvapilíka, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha, aby vypracoval srovnání úrovně přímých plateb na modelových podnicích v Německu a v České republice.
Dr. Kvapilík vypracoval zajímavou orientační tabulku s pěti zemědělskými podniky. Mají vždy stejnou rozlohu, plochu orné půdy, případně trvalých travní porostů (TTP) a počet chovaných zvířat. Jediný rozdíl je, že vždy jeden z nich leží na území České republiky a druhý na území Německa.
Pouze v jednom případě z pěti – u chovu krav bez tržní produkce mléka (594 VDJ, 55 ha orné půdy a 536 ha TTP) – jsou přímé platby přibližně vyrovnané. V ostatních čtyřech případech zemědělských podniků získávají ty české v průměru o 40 % méně příjmů z přímých plateb. Chov dojeného skotu je tedy v České republice v nevýhodě (tabulka). Podklady pro kalkulaci jsou brány z oficiálních zdrojů a jsou doloženy konkrétními literárními prameny.
Nejméně výhodný model pro nové
Jedním z cílů poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) bylo oddělení přímých plateb od produkce. To má být zajištěno vyplácením na výměru podniku. Jenže ne pro všechny. Hlavní rozdíl mezi starými a novými státy unie je v tom, že nové státy musejí postředky vyplácené z rozpočtu unie přepočítat na výměru podniku bez zřetele na strukturu jeho výroby, zatímto státy EU-15 mohou v platbě na podnik vzít v úvahu historické kvóty a na ně vázané přímé platby. Navíc – pokud porovnáme tři možné systémy výpočtu (z nichž může podnik z nově přistoupivší země použít pouze ten třetí), je třetí model nevýhodný zejména pro chovatele přežvýkavců. Novým státům byl jednoduše přidělen model, který je ze tří možností výpočtu ten nejméně výhodný.
Příklady přímých (podnikových) plateb v Německu a České republice
Kalkulace
|
Rok
|
Charakteristika podniku, ukazatel
|
Přímé platby (tis. Kč)
|
Podnik 11): 150 ha orné půdy (110 ha řepka, pšenice, ječmen, úhor)
|
Německá
|
2005 – 2006
|
150 ha x prémie na ornou půdu 7 837,50
|
1 176
|
2012
|
150 ha x prémie na plochu 9 575
|
1 427
|
Česká
|
2008
|
150 ha x (3 072,70 Kč SAPS + 1 341,40 Kč top-up)
|
662
|
Podnik 21): 80 ha orná půda (55 ha obilí,úhor, 25 ha silážní kukuřice) + 5 ha TTP
+ 90 jatečných býků - roční produkce (odhad 160 DJ)
|
Německá
|
2005 – 2006
|
80 ha orné půdy 7 837,50 Kč + 5 ha TTP x 2 997,50 Kč
prémie na býky (90 kusů x 5 775 Kč)
celkem
|
642
520
1 162
|
2012
|
85 ha x prémie na zemědělskou půdu 9 515 Kč
|
809
|
Česká
|
2008
|
85 ha x (3 072,70 Kč SAPS + 1 341,40 Kč top-up)
160 VDJ x 1 669,40 Kč top-up
celkem
|
375
267
642
|
Podnik 32): krávy bez TPM (594 VDJ) + 602 ha zemědělské půdy (55 ha orná půda, 536 ha TTP)
|
Německá
|
2006 až 2009
|
prémie na kulturní plodiny
porážkové prémie
prémie na krávy bez TPM + extenzifikační prémie
prémie na býky
celkem
|
464
336
4 127
129
5 056
|
Česká
|
2008
|
602 ha x (3 072,70 Kč SAPS + 1 341,40 Kč top-up)
500 krav bez TPM4) x 2 939,70 Kč (top-up)
595 DJ přežvýkavců x 1 669,40 Kč (top-up)
celkem
|
2 657
1 470
993
5 120
|
Podnik 42) -chov dojených krav (122 VDJ)
+ 103 ha zemědělské půdy (61 ha orná půda, 42 ha TTP)
|
Německá
|
2006 až 2009
|
prémie na kulturní plodiny
prémie na dojené krávy
porážkové prémie
prémie na krávy bez TPM + extenzifikační + na býky
celkem
|
435
443
56
7
941
|
Česká
|
2008
|
103 ha x (3 072,70 Kč SAPS + 1 341,40 Kč top up)
122 DJ přežvýkavců x 1 669,40 Kč (top-up)
celkem
|
455
204
659
|
Podnik 53): 80 ha, z toho 58 ha orná půda (z toho 5 ha mimo produkci) + 22 ha TTP;
+ prodej 40 jatečných býků, kvóta 300 tisíc kg mléka
|
německá
|
|
58 ha zemědělské půdy x 8 355,05 Kč + 22 ha TTP x 1 980,00 Kč
300 000 kg mléka x 0,976 Kč + 40 býků x 5 775 Kč
celkem
|
528
524
1 052
|
česká
|
2008
|
102 ha x (3 072,70 Kč SAPS + 1 341,40 Kč top up)
130 VDJ přežvýkavců (odhad) x 1 669,40 Kč (top up)
celkem
|
450
217
667
|
(Pramen: Kvapilík 2009)
1) Breker, H.: Agrarreform 2005
2) Heilmann, H. – Annen, T.: Die Folgen der Agrarreform 2003 für Betriebe in MV
3) Wenk, H.: Das deutsche Kombimodell (2007)
4) odhad z objemu prémií na krávy bez TPM a z extenzifkačních prémií
Když není vůle …
„Vzhledem k cílům a úkolům společné zemědělské politiky ve všech státech by měly být všem státům EU zajištěny přibližně shodné podmínky k jejich dosažení. Z vývoje agrárního sektoru v ČR a ve většině nových států a z jeho aktuálního stavu se lze domnívat, že srovnatelné podmínky vytvořeny nejsou,“ shrnuje v příspěvku Dr. Kvapilík a dodává, že přece ke změně zásad SZP došlo v minulých letech několikrát. „Jednalo se například o zvýšení stropu početních stavů krav bez TPM v Rakousku a Portugalsku nařízením rady č. 1782/2003 na 375 000 a 416 539 kusů, o navýšení kvóty mléka Itálii od kvótového roku 2009/2010 v rámci health-check o pět procent a další.“ Proč by se tedy nedala otázka vyjednaných podmínek pro Českou republiku a další nově přistoupivší země znovu otevřít?
Jak to bude v roce 2013
Rozdíl v průměru přímých plateb v neprospěch nových států unie nebude úplně odstraněn ani v roce 2013. Podle čísel ÚZEI a Eurostatu obdrží zemědělci z České republiky v roce 2013 přímé platby na hektar zemědělské půdy pod průměrem EU-15. Měli by dostávat průměrně 259 eur/ha, Slovensko 200 eur/ha a Polsko 191 eur/ha. Podle údajů, které zveřejnil Zemědělský svaz ČR, bude příjem na hektar pouze 214 eur/ha (výpočet počítá s jinou plochou, na kterou se budou dotace rozdělovat). Jistý je ale objem národní obálky – to je pro ČR 909 milionů eur.
Největší objem národní obálky (součet dotací přidělený danému státu) má Francie 8519 milionů eur, což v přepočtu na hektar je 288 eur. Za Nizozemskem (471 eur/ha) pak budou čeští zemědělci zaostávat o 212 eur na hektar. Přímé platby v roce 2013 charakterizuje graf.
Odhadovat lze také platby v rámci EAFRD (EU plus národní kofinancování) a plánované národní dotace:
• přímé platby 259 eur/ha,
• platby EAFRD (z rozpočtu EU a národní kofinancování) 145 eur/ha,
• národní dotace (odhad) 46 eur/ha,
• součet podpor v roce 2013 450 eur/ha.
Podle předběžného propočtu tedy budou zemědělci z České republiky v roce 2013 pobírat 450 eur na hektar zemědělské půdy. Je logické, že údaje o výši dotací na hektar lze těžko porovnávat mezi sebou (různé podmínky, jiná plocha LFA oblastí apod.), ale přesto by se čísla nemusela až tolik lišit. Podle stejných kalkulací bude dostávat rakouský zemědělec 802 eur/ha a německý 691 eur/ha, a to už je rozdíl.
Pokud zauvažujeme nad těmito čísly v kontextu současné krize v komoditě mléko, je nasnadě otázka: Myslíte, že s nižší podporou budou moci naši chovatelé dojeného skotu dodávat do mlékáren za stejnou cenu jako chovatelé z Německa nebo Rakouska? Kdo déle vydrží v době, kdy farmářské ceny mléka opět klesnou a mlékárny v Evropě budou vykupovat za stejnou (nízkou) cenu?
Jestli má smysl nadále podnikat v tomto sektoru si musí rozhodnout každý sám.