12.03.2006 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dojicí roboti jsou dobrým řešením

Automatické získávání mléka prostřednictvím dojicích robotů nepředstavuje jen nahrazení člověka v běžné dojírně, ale kompletně novou technologii v chovu dojnic. V budoucnosti se stanou pro malé i velké prvovýrobce jedinou cestou, jak se uplatnit na trhu, míní Ing. Vlastimil Havlík, jednatel společnosti Agro-partner, s. r. o.

Společnost Agro-partner, jež v České republice působí jako dovozce zemědělských strojů a technologií nizozemské firmy Lely, uspořádala v únoru ve spolupráci se společností AgroKonzulta Žamberk, s. r. o., odborný seminář na téma Současnost a budoucnost dojicích robotů v České republice.
Společnost Lely nabízí dojicí roboty Astronaut už od roku 1992. Zatímco v některých evropských státech se tato technologie rozšiřuje dost rychle, u nás je dojicími roboty zatím vybaveno jen několik málo farem. Jak ale tvrdí Ing. Havlík, dojicí roboti se v blízké budoucnosti stanou nezbytnou součástí chovu skotu, a to zejména proto,že snižují náklady na výrobu mléka a zvyšují užitkovost zvířat.

Komfort zvířat je na prvním místě
Systém automatického získávání mléka je zkonstruován tak, aby vyhovoval individuálním potřebám zvířat a zajišťoval jim co největší komfort. Vzhledem k tomu, že je box s dojicím robotem umístěn přímo v ustájovacím prostoru, může každá dojnice sama rozhodnout o tom, kdy se nechá automatem podojit, stejně jako si vybírá dobu příjmu krmiva nebo odpočinku. Dojení se tak stává přirozeným procesem, které zvíře činí z vlastní vůle a bez stresu. „Krávy se dojí tak často, jak samy chtějí“, tvrdí Ing. Havlík.

Nové pojetí chovu dojnic
Dojicí roboti nepředstavují jen nový systém dojení, ale zcela nový způsob chovu dojnic. Ten spočívá kromě nové technologii ustájení také v kladení zcela nových požadavků na management stáda. Podle tvrzení Ing. Havlíka si však zvířata na změny provázející nástup nové technologie navykají snadno a rychle. „Dojnice si na roboty zvyknou rychleji než zootechnici“, ujistil. Jako motivační faktor mají krávy v dojicím boxu k dispozici po celou dobu dojení krmivo, což přirozeně vede k jeho častějším návštěvám, vyšší frekvenci dojení, a následně také ke zvýšení užitkovosti. Podle přednášejícího by však krávy měly být dojeny maximálně šestkrát za den a minimální časový odstup mezi dvěma po sobě jdoucími dojeními by neměl klesnout pod čtyři hodiny.
Základní krmná dávka v systému dojení s roboty je pro všechny laktující dojnice stejná, optimalizuje se na průměrnou užitkovost skupiny. Nedílnou součástí je seno a sláma, které je zvířatům většinou poskytováno v ad libitní formě. V dojicích robotech pak dojnice dostávají produkční směs.

Výhody robotů
Hlavním komponentem robotů řady Astronaut A2 i A3 je pohyblivé rameno, které je schopno rychle a přesně pomocí scanovací technologie nasadit strukové násadce i na krávy s výškou vemene od 315 mm do 780 mm od země. Čistotu vemene před dojením zajišťuje dvojice rotujících kartáčků, které kromě umývání struků a spodní části vemene zároveň mléčnou žlázu masírují a stimulují uvolňování mléka.
Součástí technologie je manažerský program T4C, jež rozlišuje a kontroluje jednotlivá zvířata, sleduje jejich pohybovou aktivitu a zdravotní stav, dávkuje produkční směs a vyhodnocuje údaje získané v průběhu dojení. Kontrolu kvality mléka zajišťuje MCQ senzor, který je na základě měření barvy a vodivosti mléka z každé čtvrtě schopen rozpoznat mléko abnormální nebo nevhodné, a automaticky ho separovat od mléka normálního.
Součástí technologie Astronaut A3 je také senzor MCQ-C, který měří on-line počet somatických buňek v mléce z každé čtvrti. Proti předchozímu typu A2 je navíc obohacen o systém individuální pulzace pro jednotlivé čtvrtě a systém pro detekci říje.

Neomezený pohyb zvířat
Zásadní vliv na provozní i ekonomickou úspěšnost dojicích robotů má podle Ing. Havlíka volný neomezený pohyb zvířat ve stáji. „Přístupové chodby k dojicím robotům by měly být dostatečně široké a umožňovat snadný a nestresující přístup. Na výstupu pak nesmí chybět napáječky s dostatkem pitné vody. Důležitá je také časově a prostorově neomezená možnost vstupu zvířat do prostoru krmiště“, uvedl a dodal, že tak lze dosáhnout zvýšeného příjmu objemného krmiva a následně i produkce.
Ve stáji lze dojicí box umístit kamkoliv. Vzhledem k velmi nízkým teplotám v zimě se však nejvhodnějším místem jeví střed stáje, kde bývá nejtepleji. Při instalaci robota by se měl brát ohled na jeho vzdálenost od zásobních tanků, neboť ta ovlivňuje spotřebu vody. Optimální vzdálenost je do sto metrů, při větší vzdálenosti se spotřeba vody zvyšuje. Na jednoho robota připadá průměrně asi 65 až 70 krav.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down