Když dojíte v dojírně nebo přemýšlíte o nové instalaci dojírny, není to jednoduché. Musíte přemýšlet o tom, jak zajistiti pohodlí krav i dobré podmínky pro dojiče. Budete rozšiřovat stádo? Jaké jsou a budou mzdové náklady? Bude dojírna více automatizovaná? Nebo se rozhodnete instalovat do své stáje roboty s proškolením personálu a pro lepší welfare dojnic?
Zvenčí se může zdát, že dojení v dojírně běží jako dobře namazaný stroj. Ale než k tomu došlo, bylo třeba mnoho rozhodnutí, Důležitá je pohoda dojnic, což vede ke zvýšení užitkovosti a zdraví ven mene a promítá se do příjemných pracovních podmínek pracovníků. I když mezi farmami jsou rozdíly, použití automatického dojícího systému může zvýšit dojivost i počet dojnic na farmě. Zemědělci budou potřebovat správní nástroje a zdroje, aby robotické dojení fungovalo správně. Automatické dojicí systémy (AMS) byly navrženy tak, aby nahradily stávající, strojově náročné dojení a jsou oblastí rychlého rozvoje v moderním chovu dojnic. Popularita AMS spočívá v pohodlí managementu, snížení pracovní zátěže a konzistenci dojení ve srovnání s neautomatizovaným strojovým dojením. Dojení krav, včetně sanitace stáje, ošetření struků, predikce mastitidy a kontroly stavu vemene a kvality mléka, je složité a náročné. Bezobslužné a automatizované systémy se staly středem zájmu pokroku v chovu dojnic. V důsledku toho byly automatické dojicí systémy (AMS) považovány za nezbytné pro zlepšení pracovních podmínek, zvýšení časové dostupnosti a úsporu mzdových nákladů.
Spolu s nárůstem intenzivních zemědělských postupů vyvstaly i požadavky na dojení dojnic ve velkém měřítku. Dojírny se vyvíjely k řešení tohoto problému od 30. let 20. století a nyní se používají dva typy dojíren, statické a rotační dojírny, přičemž nejznámějšími typy statické e jsou dojírna s bočním otevíráním (tandemová), rybinová a paralelní dojírna. Omezení daná dojicími stroji, jako je potřeba nahnat krávy do dojírny a delší celková doba dojení doba, podnítilo hledání inovací a nových přístupů, jak tyto překážky obejít.
AMS označuje systémy, které automatizují všechny fáze procesu dojení a řízení krav prováděné v neautomatizovaných systémech dojení využívá robotické rameno k připevnění a odpojení strukových násadců na vemeno bez lidského zásahu. Automatické dojení se označuje také jako robotické dojení. Byly vyvinuty hlavní typy AMS, které jsou příkladem současné pokročilé úrovně technologie na celém světě, a to integrovaný robotický AMS a automatický rotační systém dojení. Integrovaný AMS představuje nejpoužívanější konfiguraci a produkty tohoto typu dodává několik firem. AMS se skládá ze vstupní brány, která po detekci krav, umožní její vstup do prostoru dojení. Po vstupu se aktivuje krmný systém a krmí krávu, aby se zvíře během uklidnilo. Transpondér ukládá jednotlivé pozice struků, které může robotické rameno sledovat. Robotické rameno lokalizuje struky pomocí ultrazvuku, laseru nebo analýzy obrazu a identifikuje přesnou polohu pro připevnění nástavců. Každý struk se postupně vyčistí vodou pomocí speciálního strukového násadce nebo jinými čisticími technikami, jako čištění kartáči. Po dojení se postříkají struky dezinfekcí a dojnice se pustí ven. Před vstupem další krávy se strukové násadce oplachují.
Existuje také typ AMS, kdy jedno robotické rameno může sloužit dvěma kravám, pokud je umístěno vedle sebe jako konfigurace s dvojitým boxem. Na základě konstrukce rotačních dojíren byl uveden na trh automatický rotační dojicí systém. Dvojitá brána dojírny zajišťuje vstup krav postupně, vstupují na plošinu, a poté se plošina otáčí. Tento systém má obvykle pět robotů, dva pro přípravu struků, dva pro nástavce a jeden pro rozprašování dezinfekce po dojení. Například tak čtyři roboti by obsluhovali čtyři krávy současně, což výrazně zvyšuje efektivitu postupu.
AMS je výhodná zejména při snižování vlivu lidského faktoru. Robotické dojicí systémy splňují většinu přirozených potřeb krav, a protože si krávy mohou svobodně zvolit dobu dojení, zkracuje se čekací doba před dojením. Hlavní rozdíl mezi neautomatizovaným strojovým dojením a AMS spočívá v tom, že AMS nevyžaduje přítomnost osoby při dojení krav. Než se technologie AMS rozšířila, asi polovina mzdových nákladů pro velká stáda dojnic souvisela s dojením. Chovatelé mléčného skotu uvedli, dojení a údržba dojírny trvaly více než čtyři hodiny denně. AMS proto výrazně zlepšuje efektivitu práce, je pro zemědělci osvobozeni od procesu dojení a souvisejícího pevného harmonogramu. Zlepšení kvality života a zkrácení času stráveného dojením byly primárními přínosy dosaženými zavedením AMS. Také frekvence dojení a dojivost se obecně zvyšují, což může být důsledkem nižšího namáhání vemene a zvýšeného pohodlí pro krávy. Kromě práce, dojivosti a kvality mléka je výsledkem použití dojicího robotu také zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Po zavedení AMS se krávy dojí častěji, což ponechává méně času na vývoj bakterií ve vemeni mezi dojeními. Při častějším dojení se však strukové kanálky otevírají častěji, což může způsobit vyšší riziko bakteriální invaze, zejména pokud hygiena stáje pokulhává.
Ačkoli dobré životní podmínky dojnic na farmě ovlivňuje mnoho faktorů, krávy dojené AMS mohou řídit své každodenní činnosti s větší volností a mají více příležitostí k interakci se svým prostředím. Stručně řečeno, důkazy naznačují, že AMS do určité míry snižuje fyziologický stres a nepohodlí ve srovnání s neautomatizovaným dojením a AMS je také schopen monitorovat a detekovat zdraví a chování skotu. Systém AMS, má určité výhody v efektivitě práce, frekvenci dojení, dojivosti a dobrých životních podmínkách zvířat. Souhrnně lze říci, že AMS je výhodná technologie, která má řadu klíčových výhod oproti neautomatizovanému dojení, i když stále existují nedostatky, které je třeba vyřešit dalšími technologickými inovacemi.
Zdroj: Dairy Global a FASE
Existují různé typy dojíren s využitím možně automatizace
