21.06.2002 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dojnice je turbo stroj

Nad výsledky hospodaření mléčných farem v České republice a nad diskusí o problémech, které je nutno na těchto farmách řešit, se ve středu 22.5. sešli představitelé organizací i prvovýrobců mléka v rámci akce „kulatý stůl“ ve VÚŽV Uhříněves.

Schůzku zahájil krátkým proslovem doc. Oldřich Doležal, který připomněl, že Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi je dnes prakticky jediným zootechnickým ústavem u nás a za dobu své více než padesátileté existence bezpochyby zanechal pozitivní stopu u mnoha chovatelů a zpracovatelů mléka v České republice. Zároveň zdůraznil, že v blízké budoucnosti se budou muset pracovníci výzkumu zabývat zemědělskými produkty i z jiné stránky- především z hlediska bezpečnosti a kvality potravin. Na závěr doc. Doležal podotkl: „Nesmíme zapomenout, že dojnice je turbo stroj, přinese velmi dobré výsledky pouze pod podmínkou slušného zacházení.“
Prvního ekonomického příspěvku se ujal Ing. Petr Kopeček, vedoucí skupiny pro ekonomiku hospodářských zvířat ve zdejším výzkumném ústavu. Uvedl, že v rámci periodického šetření ekonomiky výroby mléka předkládá jejich oddělení již poosmé výsledky nákladovosti, zpěněžování a rentability mléka za rok 2001. Zkoumáno bylo 150 podniků, které v uvedeném roce vyprodukovaly od průměrného stavu 69 531 dojnic 419,7 milionu litrů mléka, jehož tržní část činila 393,1 milionu litrů a celkový zisk se ustálil na hodnotě 3,08 miliardy Kč. Pro porovnání uvedl ing. Kopeček údaje za celý stát, kde byla v loňském roce chováno v průměru 529,1 tisíc dojnic, vyrobeno 2701,8 mil. a prodáno 2532,2 mil. litrů mléka. „Ze srovnání dojivostí za sledovaný soubor podniků (6036 kg) a státního průměru (5589 kg) a faktu, že se sledované podniky podílely na stavu dojnic v ČR 13,1 procenty, celkové výrobě mléka 15,5 % a na tržní produkci 15,5 procenty vyplývá vysoká vypovídací schopnost daného souboru podniků“, podotkl ing. Kopeček. Poté několika slovy vysvětlil metodický postup výpočtu nákladů na litr vyrobeného a prodaného mléka (bylo použito odečítací metody s kalkulací jednoho kg telete na úrovni 50 Kč, tuny chlévské mrvy na úrovni 50 Kč a litru neprodaného mléka za čtyři koruny). Srovnání provozně ekonomických výsledků v letech 1998 až 2001 uvádí tabulka č.1.
V další části svého příspěvku ing. Kopeček poukázal, že náklady výroby mléka jsou stále příliš vysoké, což je způsobeno kromě zvyšujících se cen vstupů i příliš nízkou úrovní produktivity práce v České republice. V roce 2001 vzrostly průměrné ceny výrobců krmných obilnin, amortizace dojnic, náklady na plemenářské a veterinární služby i ostatní přímé náklady a režie. Naproti tomu zbývající nákladové položky stagnovaly. Dalším významným faktorem by podle ing. Kopečka pokles výše státní podpory. Rozdíl mezi náklady na vyrobený litr mléka se státní podporou (-0,23 Kč) a bez ní (-0,37 Kč) činil v loňském roce 14 haléřů. V porovnání s rokem předcházejícím došlo ke zlepšení jak těchto ukazatelů (-0,78 Kč, resp.-0,54 Kč, resp.24 haléřů), tak ke zlepšení míry rentability z minus 6,5 % v roce 2001 na hodnotu –2,8 % v roce 2002.
V dalším příspěvku si prof. Zdeněk Poděbradský položil otázku, zda můžeme být spokojeni s rokem 2001. Podle jeho názoru je odpověď poněkud nejednoznačná. Na jednu stranu poukázal na zlepšující se výsledky z předchozího referátu, na druhou stranu zdůraznil, že chov skotu je potřeba vnímat jako celek a snižovat náklady „kde se dá“. „Vždyť v situaci, kdy jsme schopni vyrobit jeden dodatečný kilogram mléka za alarmující cenu 22 Kč, nám ani nic jiného nezbývá“, uzavřel profesor Poděbradský.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down