Původní, nezušlechtěná plemena hospodářských zvířat zachovávají mnoho „primitivních“ vlastností – přizpůsobivost prostředí, odolnost klimatickým stresům, místním parazitům a patogenům nebo lepší využití místních krmivových zdrojů. Jsou tedy zdrojem genů využitelných pro zlepšení zdraví a dalších užitných vlastností intenzivních plemen a v budoucnu mohou významně přispět k zajištění potravin a dalších potřeb lidstva. Představují tak cenné a strategicky důležité vlastnictví pro každou zemi. V České republice je Národním referenčním střediskem pro genetické zdroje zvířat (GZ) Výzkumný ústav živočisné výroby v Praze-Uhříněvsi. Národní kooordinátorkou je potom již deset let Ing. Věra Mátlová.
Středisko zajišťuje ve spolupráci s chovatelskými organizacemi a ministrem zemědělství provádění národního programu, který je součástí globálního programu genetických zdrojů FAO. V praxi to znamená, že často navrhujeme svazům chovatelů konkrétní opatření, které tyto organizace pak zanesou do šlechtitelských programů daného plemene. V počátcích národního programu šlo o mapování původních plemen, jejich popsání a vyhodnocení. Tyto informace byly začleněny do metodik, které jsou pro každé plemeno vedeny samostatně.
V České republice patří mezi genetické zdroje dvě plemena drůbeže – česká slepice zlatě kropenatá a česká husa.
Více si přečtete v srpnovém čísle měsíčníku Farmář
Na obrázku je vidět nejnovější generace české slepice zlatě kropenaté, na přiloženém videu uvidíte kohouta, který sice mezi genetické zdroje nepatří, ale i tak je na co se dívat
