Po zákazu používání antibiotických stimulátorů růstu ve výživě zvířat, který vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady pod číslem 1831/2003 a platí od začátku letošního roku, začínají tuzemští výkrmci drůbeže pociťovat negativní dopady striktního omezení. Zvýšený výskyt onemocnění a nižší užitkovost vykrmovaných kuřat – taková je momentálně nejčastější zkušenost chovatelů, kteří ztratili možnost preventivního zásahu antibiotiky.
Ztráta intestinální integrity neboli optimální funkčnosti střevního traktu je podle MVDr. Ivany Cvikové, provozující soukromou veterinární praxi, klíčovým faktorem pro zvýšený výskyt onemocnění ve výkrmu brojlerových kuřat. „Dosud používaná antibiotika udržovala mikrobiální osídlení zažívacího traktu drůbeže v rovnováze. Se zákazem antibiotických stimulátorů se u brojlerů začaly ve zvýšené míře vyskytovat zdravotní problémy, a to kdykoli během výkrmu. Na aktuálním seznamu onemocnění se objevuje například dysbakterióza, klostridiová enetritida nebo klostridiová cholangiohepatitida. U dysbakteriózy není známá souvislost mezi Clostridium perfringens a jinými patogeny. Typickým příznakem tohoto onemocnění je trus s červenou čepičkou. Nenechte se ale mýlit, zbarvení nemá na svědomí krev, ale odloupaná sliznice střev a pigmenty,“ uvedla u příležitosti jubilejního odborného semináře společnosti Tekro specialistka na drůbež MVDr. Cviková.
Podle zkušeností veterinární lékařky začíná být mezi výkrmci brojlerových kuřat problémem také klostridiová enteritida. Na základě pokročilosti onemocnění se u postižených kuřat pitvou zjišťují záněty střev v různém stadiu, od mírného začervenání přes nekrózy až po destrukci střeva. Zánětem střev a žlučovodů se pak manifestuje klostridiová cholangiohepatitida. V tomto případě se patogen dostává krevní cestou ze střev do jater. Při pitvě je na postižených játrech patrné zjizvení a změna jejich barvy.
Vedle bakteriální infekce jsou častými původci onemocnění také kokcidie, a dále skupina virů, reovirů a adenovirů, upozornila dále specialistka na drůbež. Je podle ní dobré vědět, že mezi kokcidiemi a původcem enetritidy klostridiemi je úzká souvislost. Zjednodušené řečeno, kokcidie tím, že naruší výstelku střeva napadeného kuřete a navodí tak tvorbu hustého hlenu, připraví klostridiím potřebné anaerobní prostředí. A naopak při přemnožení klostridií se v zažívacím traktu vytváří optimální živná půda pro kokcidie“, vysvětlila MVDr. Cviková.
Ekonomické ztráty a bezpečnost potravin
Mottem letošního tradičního setkání chovatelů drůbeže, které proběhlo 26. až 27. dubna letošního roku v Hrotovicích, bylo podělit se o patnáct let zkušeností během působení firmy Tekro na českém trhu. V prostorách hotelu Sport se tak na dubnovém semináři sešlo přibližně padesát chovatelů, pro které jsou obdobné akce nejen společenskou událostí, ale i zdrojem kvalitních informací. Z jednotlivých prezentací svými praktickými zkušenostmi zaujala chovatele již zmiňovaná MVDr. Cviková.
Z její přednášky kromě jiného vyplynulo, že prvotními příznaky nefungující intestinální integrity jsou nestrávené zbytky krmiva v trusu, dále průjmy a vlhká podestýlka, která je živnou půdou pro množení bakterií a kokcidií. S vlhkou podestýlkou ale souvisí i zvýšený obsah amoniaku ve stájovém prostředí a následné zdravotní problémy v podobě dermatitid a lézí na běhácích vykrmované drůbeže. Ve finále se ztráta užitkovosti projevuje nejen zhoršenou konverzí krmiva, ale i nižší jatečnou výtěžností. Specialistka Cviková uvedla, že ekonomické ztráty dosahují až 2,45 Kč na jedno vykrmované kuře a jsou navíc s bonusem v podobě rizika zajištění bezpečnosti potravin, a to z toho důvodu, že ztenčené a vodnaté střevo postižené drůbeže je více náchylné k protržení při standardním způsobu jatečného zpracování.
Antikokcidika prozatímním řešením
Minimálně až do roku 2012 se v členských státech Evropské unie mohou v krmivářské praxi používat kokcidiostatika. Podle Cvikové by se právě kvalitními, vhodně zvolenými produkty a jejich optimálním načasováním mělo dosáhnout dlouhodobé intestinální stability, která se v konečné fázi promítne i do maximální užitkovosti. Podmínkou ovšem je vsadit na dlouhodobě stabilní programy používání antikokcidik, protože s každou rotací bez výjimky dochází ke zvýšené zátěži chovu klostridiemi.
V praktickém náčrtu řešení by se ale vybrané antikokcidikum ve směsi BR1 mělo zkrmovat minimálně do 21 dnů vykrmovaných kuřat. „To má opodstatnění v tom, že v této fázi vývoje je kuře stresované celou řadou faktorů, například výměnou peří a s ní související změnou termoregulačních mechanismů nebo i jiným složením krmné dávky. Svou roli sehrává i sociální stres, který se v této době začíná v hejnu projevovat. S vyšší hmotností kuřat se navíc mění jejich požadavky na klima stájového prostředí. Především ale u kuřat doznívá imunitní výbava z mateřských protilátek a v jejich zažívacím traktu počet anaerobních bakterií v podání zástupce rodu Clostridium dosahuje vrcholu,“ řekla specialistka.
Skórování lézí kokcidiózy
Součástí navrhovaného scénáře MVDr. Cvikové jak mít infekční agens pod kontrolou, je zařazovat v další fázi výkrmu do krmných směsí jiné antikokcidikum. „Osvědčují se zejména ionoforová antikokcidika, která příznivě ovlivňují užitkovost, preventivně potlačují také klostridie a některá z nich potlačují i vlhkost podestýlky. Pro udržení odpovídající užitkovosti se ale doporučuje zkrmovat směs s antikokcidiky, pokud možná co nejdéle.“
Z prezentace drůbeží specialistky dále vyplynulo, že v období mezi 28. až 35. dnem věku kuřat lze metodou skórování lézí zjistit infekční zatížení farmy kokcidiemi. Provádí se oskórováním čtyř úseků střeva pěti usmrcených kuřat. Podle výskytu jednotlivých kokcidií, což jsou Eimeria acervulina (lze ji najít v kličce uvnitř tenkého střeva za žaludkem v podobě bílých lézí), Eimeria maxima (na povrchu střeva vytváří červené skvrny velikosti špendlíkové hlavičky) a Eimeria tenella (napadá slepá střeva kuřat, popřípadě i přilehlou část dolního úseku tenkého střeva) lze zatížení farmy hodnotit podle jednoduchého klíče. Při výsledném skóre 0 až 1 je pigmentace střev v normálu. Následující skóre 2 varuje před rizikem onemocnění, skóre 3 až 4 manifestuje zvýšenou nemocnost a při skóre 4 a více lze již sledovat negativní dopady úhynu na užitkovost. Ovšem, aby zjištěné výsledky byly transparentní, je třeba kokcidie sledovat pravidelně každý turnus.
