Ani po transformaci bývalého společného družstevního podniku v Libotenicích se drůbežářská tradice sahající do poloviny sedmdesátých let minulého století z roudnického regionu nevytratila. V podnikatelském záměru nástupnické organizace Lidru, a. s., Libotenice zůstal odchov kuřic a produkce konzumních vajec hlavní a jedinou aktivitou. Výrobou středně velký podnik, zapsaný do obchodního rejstříku od roku 1992, patří současně k jedněm z mála producentů, kteří zásobují tuzemský trh také bílými vejci.
V posledních několika letech čeští producenti konzumních vajec vynaložili nemalé finanční prostředky na rekonstrukci stávajících klecových technologií. A to jak z důvodu požadavků na welfare nosnic, tak i v souvislosti se zvyšujícími se nároky na modernizaci finalizace výroby – což znamená třídění, skladování a zpracování vajec, včetně distribuce veškeré produkce, vše v rámci veterinárně hygienických předpisů.
Dovozy podtrhávají domácí produkci
„Bohužel musím konstatovat, že po otevření společného evropského trhu znehodnocují vynaložené investice levné vejce z dovozů, které jsou za ceny hluboko pod reálnými výrobními náklady. Nejde jen o konzumní vejce, ale i o vejce na zpracování, mnohdy nevalné kvality, která jsou pak po vytřídění distribuována do tržní sítě. Zatímco tuzemští producenti nové veterinárně hygienické podmínky Evropské unie, včetně požadavků na welfare nosnic, beze zbytku splnili, v mnohých členských zemích je dosud nedodržují. A zjištěných případů nerespektování podmínek obchodování na trhu s konzumními vejci v rámci společenství přibývá. Vůči našim chovatelům nosnic tento stav považuji za velmi diskriminační,“ posteskl si na úvod ředitel Lidru, a. s., Ing. František Novák.
S častými dovozy souvisí i ztížené možnosti odbytu produkce tuzemských výrobců vajec na trhu. Podle ředitele akciovky právě z těchto důvodů nemohou v podniku plně využívat kapacitu výroby, jež představuje kolem 70 až 75 miliónů vajec ročně. „Pro letošní rok předpokládáme, že vyprodukujeme kolem 57 až 60 miliónů vajec. Z toho více než 60 % produkce zhodnotíme přes odbytové seskupení Česká vejce CZ, a. s., nejen do tržní sítě, ale i ke zpracování. Část produkce konzumních vajec ještě prodáme v našem regionu. Vejce, která neodpovídají požadavkům jakosti, nestandardní, zpracováváme ve vlastní výrobně vaječných hmot. Distribuci zajišťujeme zejména vlastní dopravou, v menší míře vejce vozíme smluvně,“ řekl.
Kuřice i nosnice v klecích
Jedna ze dvou farem v Libotenicích nedaleko Roudnice nad Labem firmě slouží k odchovu kuřic. V šesti odchovnách s celkovou naskladňovací kapacitou 216 000 jednodenních kuřic se využívá dvouetážová klecová technologie DKK 30. Instalovaná technologie tuzemského výrobce Kovobel, výrobní družstvo Bělá nad Radbuzou, umožňuje výškové nastavení systému napájení a krmení podle aktuálního věku kuřic.
„V současné době využíváme zejména snáškového hybrida Isa braun, kterého dodává Integra, akciová společnost se sídlem v Žabčicích. Jednodenní kuřata jsou již standardně ošetřena podle vakcinačního programu a mají kauterizované zobáky. Pro zásobování trhu bílými vejci před Velikonočními svátky naskladňujeme jednu halu ještě bělovaječným materiálem – hybridem Shaver 2000, z dílny Liaharenského podniku Nitra, a. s.,“ prozradil libotenický ředitel.
Také v halách produkční farmy, která navazuje na odchovnu kuřic převažuje technologie chovu nosnic ve čtyřetážových bateriových klecích z Kovobelu, jen v malé v části provozu se ještě využívá rekonstruovaná německá technologie L 134. V osmi halách najde útočiště na 183 000 nosnic.
„Od roku 1999 jsme rozšířili výrobu vajec o provoz v Jablonném v Podještědí. Ve čtyřech halách s celkovou kapacitou 85 000 nosnic využíváme jednak novou tříetážovou technologii od Kovobelu s některými prvky obohacené klece, konkrétně s větší podlahovou plochou a prostředky na obrušování drápů, jednak starší klece s typovým označením S 5000 výrobce STS Hostivice. Podle dosavadních zkušeností nevidím v kvalitě produkovaných vajec z obou technologií žádné rozdíly. Ale ve vztahu k požadavkům směrnice Rady č. 1999/74 ES, nově konstruované klece splňují veškerá kritéria, podle kterých se posuzuje unií prosazované pohodlí nosnic,“ vysvětlil.
Podle zmiňované směrnice, kterou se stanovují minimální požadavky na ochranu nosnic mimo jiné od prvního ledna 2003 platí, že nově vznikající provozy musí být vybaveny jen technologiemi, které berou v úvahu projevy přirozeného chování nosnic. Těmto trendům vyhovují obohacené klece spolu s ustájením v alternativních systémech, jež od prvního ledna 2012 bez výjimky nahradí nezdokonalené klece, využívané v drtivé většině nejen tuzemských provozů.
Zhodnocení vedlejších produktů
Vejce se ze všech osmi hal dopravují sběrnými pásy do třídírny na centrální třídičku a baličku. Firmou využívané laserové značení vajec Injet systémem je obecně spolehlivé, jen se musí dbát na to, aby byl laserový paprsek neustále čistý. Systém značení je standardní a respektuje nové požadavky na značení vajec a obalů. Využívaná třídička Staalkat 120 nizozemské provenience dosahuje průměrného hodinového výkonu kolem 30 000 vajec. „S využitím centrálního sběru v Libotenicích jsme snížili náklady na manipulaci s vejci v třídírně. Pokud jde o užitkovost, tak v loňském roce jsme dosáhli průměrnou snášku 307,5 vejce na nosnici při spotřebě 139,6 g krmné směsi na jedno vejce. Musím ale dodat, že v minulých letech jsme dosáhli i lepší výsledky,“ poznamenal Novák.
Po ukončení snáškového cyklu se brakované nosnice zpeněžují zpracovatelským provozům za průměrnou cenu kolem 2,50 Kč za kilogram podle hmotnosti slepice. K dosavadnímu tuzemskému odběrateli, akciové společnosti Jihočeská drůbež Vodňany, od loňského roku přibyla ještě německá porážka. Slova ředitele akciovky, že je zpeněžování vyřazených nosnic do zahraničí výhodnější, ale především bezproblémové nepřímo potvrzují stesky mnoha producentů vajec k postoji některých tuzemských porážek. A sice, že v řadě případů je problém brakované slepice alespoň udat, a to bez ohledu na ekonomickou výhodnost kontraktu.
O roční dodávky 10 000 až 11 000 tun krmných směsí pro odchov kuřic a chov nosnic se dělí tři výrobci směsí. Jedním z dodavatelů a současně i největším akcionářem Lidru, a. s., je výrobna krmných směsí Agroslužby Trnovany, a. s., která pokrývá téměř celou třetinu dodaných směsí.
Odkliz trusu z hal se opírá o klasický pásový dopravník. Dvakrát až třikrát týdně putuje z jednotlivých etáží na přistavěnou mechanizaci, kterou se odváží ke kompostování. „K odběru drůbežího trusu máme s místními zemědělci uzavřené smlouvy. O jeho využití k organickému hnojení je mezi nimi velký zájem. Snažíme se vyhovět všem, ale převážnou část tohoto odpadu dodáváme našim akcionářům, kteří obilí vracejí v dodávaných krmných směsích,“ uzavřel ředitel.
