Kvalita mléka je základním předpokladem dobrého zpeněžení, ať už bude probíhat prostřednictvím prodeje syrového mléka zpracovateli, či mléčných výrobků z faremní mlékárny. Počet somatických buněk je nejenom jedním z ukazatelů kvality mléka, ale také pohody, zdraví krav a jejich mléčných žláz. Opatření k redukci vysokého počtu somatických buněk a případů mastitid vyžadují řadu opatření a důsledný přístup.
Existuje mnoho faktorů, které mohou ovlivnit chovatelský a ekonomický úspěch farmy. Řada z nich se projeví v průběhu okoloporodního období, rozdoje či odchovu telat. Ať už se jedná o obtížné či komplikované porody, zadržení plodových obalů, poporodní parézu, průjmy u telat, či záněty mléčné žlázy. Vždy mají tyto problémy vážný dopad na welfare zvířat, pohodu pracovníků i ekonomiku chovu.
Problémy s vemeny, přesněji řečeno se zdravím mléčných žláz dojnic, jsou závažným a nákladným jevem v řadě chovů na celém světě. Proto toho bylo o mastitidách již tolik napsáno. Podle vědců z Teagasc může už mírný zánět mléčné žlázy stát chovatele takové dojnice kolem 200 eur. Ve vážných případech se mohou náklady vyšplhat na částku převyšující 700 eur. Stačí započítat související náklady, tedy nejenom ztrátu produkce, která bývá vyšší, pokud se zánět u dojnice rozvine na počátku laktace, ale též zvýšené náklady na péči, laboratorní testy, ošetření veterinářem a v neposlední řadě léky, které jsou čím dál tím dražší a zejména v případě antibiotik je jejich použití čím dál více regulováno. Navíc to vše nemusí být zakončeno úspěšným vyléčením zvířete a jeho opětovným zapojením do produkce. Proto je někdy lepším řešením vyřazení takové problematické dojnice. Nicméně, ne vždy musí vést její cesta na jatka, je-li možnost, může se uplatnit jako matka při produkci zástavu.
Vědci tvrdí, že se více než polovina případů zánětu mléčné žlázy objevuje v průběhu první stovky dní po otelení. Přičemž počáteční fáze většiny mastitid a nárůst počtu somatických buněk (PSB) mívají původce ve vnějším prostředí. K šíření tzv. environmentálních mastitid dochází častěji ve stáji, například na porodně, než prostřednictvím dojicího stroje a nejčastěji se objevují v krátké době po otelení – obvykle během prvních čtyřech týdnů. Zatímco většina případů mastitid, jejichž původci jsou úzce spojeni s dojnicemi, z nichž nejčastějším je Staphylococcus aureus a k jeho šíření dochází hlavně nedodržením hygienických zásad při dojení, se objevuje v průběhu celé laktace.
Proniknutím environmentálních patogenů do mléčné žlázy jsou ohroženy především krávy v okoloporodním období, tedy dvou týdnů před a po otelení. Vědci poukázali na problém některých krav s neúplným uzavřením strukových kanálků po zasušení, ale také s jejich otevíráním v důsledku „nalévání“ vemene, což zejména u vysokobřezích jalovic zvyšuje náchylnost k infekci.*
