17.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dva nové šlechtitelské chovy skotu na okrese Třebíč

V měsíci květnu a červnu 2000 proběhlo uznávací řízení šlechtitelských
chovů skotu českého strakatého plemene ve dvou zemědělských podnicích
na okrese Třebíč - v DVP Pyšel a ZD Kouty.

Oba podniky charakterizuje velmi podobná historie chovu skotu, která
sahá do začátku šedesátých let a je spojena s dostavbou vazných kravínů.
Stádo dojnic je zpočátku různorodé a variabilní jak v užitkovosti, tak
ve znacích zevnějšku.
V první polovině šedesátých let dochází k připařování čistokrevnými
býky plemene ayrshirského, kteří jsou ustájeni na inseminační stanici
v Litohoři. Uplatňovaná plemenitba má za následek snížení tělesného
rámce a osvalení. Na druhé straně se podstatně zlepšují tvarové vlast-
nosti vemen a struků, celková konstituční pevnost a zlepšení končetin.
Postupně, jak nabíhají výsledky prověřených býků kontrolou dědičnosti,
jsou připařováni nejlepší býci z populace a na zvětšení tělesného rámce
se využívá zušlechťovací formou plemenitby příliv genů červeného
holštýnského skotu.
Družstvo vlastníků půdy Pyšel (DVP) vzniklo v roce 1993 a hospodaří
v bramborářské oblasti na celkové výměře 805 ha zemědělské. půdy, z toho je
700 ha půdy orné. Rostlinná výroba není výrazně specializovaná.
Hlavní činností družstva je živočišná výroba a chov skotu. Na celkových
tržbách se podílí živočišná výroba 79 %.Ve stavu je celkem 751 kusů skotu,
z toho 287 dojnic. Nejvyšší vzestup chovu skotu je zaznamenán v posledním
období. Za posledních 5 let došlo k nárůstu užitkovosti o 1000 kg mléka
v normované laktaci.V tomto období se již stádo výrazně profiluje celkovým
zevnějškem, který vyniká užitkovým typem a větším tělesným rámcem.
K pravidelným výběrům matek býků dochází ve stádě od druhé poloviny
70. let (v té době byl chov součástí ZD Vladislav). Do odchoven bylo
vykoupeno celkem 20 plemenných býčků.

Rodinový chov a dlouhověkost pyšelského stáda
V chovu je uplatňovaná rodinná plemenitba a cílem plemenářské práce je
rozvinout chov rodin a pomocí ET urychlit proces šlechtění. Ve stádě je
významných 5 rodin. Přední místo zaujímá rodina, jejíž zakladatelkou je
dojnice 41900-630, nar.1976 po otci BOK 150. Jako matka býků dala 3 plemenné býčky a za 11 laktací nadojila 52 115 kg mléka. V reprodukci vynikala průměrným mezidobím 361 dnů. V chovu se uplatnilo 18 dcer, z nichž 13 pochází z ET. Ještě v roce 1991, tedy ve svých 14 letech, byla dárkyní
a z tohoto posledního výplachu působí ve stádě 4 dcery. Celkem je ve stádě
33 dcer a vnuček s průměrnou užitkovostí v laktaci 6353 kg mléka a 3,5 %
bílkovin. Zabřezávání těchto krav po I. inseminaci překračuje 70 %.
Mimo rodin se ve stádě uplatňuje pozoruhodná dlouhověkost. Jako zcela
mimořádný příklad je možné uvést dojnici č. 41914-630, nar. 4. 8. 1977 po otci
PY 352. Dožila se 20 let a v 18 normovaných laktacích nadojila 78 418 kg
mléka při průměrném mezidobí 373 dnů. Dojnice byla ještě v 18 letech ve
vynikající kondici s rovnou hřbetní linií a pevnými končetinami.

ZD Kouty hospodaří na výměře 1695 ha zemědělské půdy, z toho je 1245 ha orné půdy v nadmořské výšce 590 m. Hlavními tržními plodinami jsou řepka, žito, sladovnický ječmen, pšenice, len a sadbové brambory. Zaměření živočišné výroby
je především na chov skotu a výrobu mléka. Ve stavu je celkem 1163 kusů
skotu, z toho 441 krav. Nejvyšší vzestup mléčné užitkovosti byl zaznamenán
po roce 1996, kdy došlo k rekonstrukci stájí na volné ustájení.
Plemenářská práce má v chovu dobrou tradici. První výběry matek býků byly
v Koutech již v roce 1972. V roce 1987 je ve stádě 17 matek býků. Do odcho-
ven bylo celkem vykoupeno 70 plemenných býčků, z nichž 23 zařazeno do
inseminace a 6 vyhlášeno za zlepšovatele: RDA 82, BOK 264, BOK 269, SAS 27,
HEL 7. Z uvedených zlepšovatelů byl CSM 328 vybrán do připařování jako
otec příští generace synů. Plemenní býci z vlastního chovu se úspěšně
využívají ve stádě a dnes je každá šestá kráva stáda po těchto otcích. Jen
málo chovů se může pochlubit tak intenzívním připařováním svých plemeníků.
V současné době je ve stádě 7 matek býků, které dosáhly ve všech 22 uzavře-
ných normovaných laktacích průměrné užitkovosti 7864 kg mléka, 3,6 % bílkovin 280 kg bílkovin. Vysokou potenciální schopnost stáda pro mléčnou produkci má i 50
nejvýkonnějších dojnic s průměrnou užitkovostí v poslední laktaci
8864 kg mléka, 3,5 % bílkovin a 311 kg bílkovin.

Reprodukce
Pozoruhodných výsledků v reprodukci svých stád dosahují oba ŠCH. Ve ŠCH
Kouty je za I. pololetí roku 2000 celkové zabřezávání plemenic 94 %,
u ŠCH Pyšel 90 %. Zabřezávání po I. inseminaci je dobrým indikátorem
zdravotního stavu stáda, především krav po otelení. Důležitým faktorem
je i organizace a systém sledování pohlavního cyklu plemenice. V chovu
Pyšel je tento systém založen na sledování aktivity říjících se dojnic
přes pedometry a individuální znalost říjových cyklů krav i jalovic. Na
chovu Kouty pak především na zodpovědném přístupu ošetřovatelů a techniků.
U jalovic je zabřezávání po I. inseminaci v obou ŠCH na úrovni 75 %.
U krav stojí za povšimnutí březost po I. inseminaci v Pyšeli - 57,6 %. Inseminační
technik Agra Měřín Ladislav Chaloupka říká: „Důvěřuji plně předsedovi
družstva Františku Dvořákovi a s úspěchem zapouštím to, co k insemina-
ci vybere." (František Dvořák je současně i výkonným zootechnikem).
I ve ŠCH Kouty, kde si provádí inseminaci sám chovatel, převážně v osobě hlavního zootechnika Lubomíra Piska, jsou výsledky reprodukce dobré.
Úroveň reprodukce obou ŠCH skotu českého strakatého plemene se příznivě
promítá do celkové ekonomiky ve snížení nákladů na inseminaci nízkým
počtem potřebných úkonů k zabřeznutí jedné plemenice a absolutně nízkou
potřebou inseminačních dávek, které jsou stále hlavní nákladovou položkou
inseminace. Plně vypovídajícím ukazatelem je index zabřezávání a podíl
uplatněných reinseminací.

Ukazatele spotřeby inseminačních dávek

Typické znaky zevnějšku zvířat
Obě stáda jsou typická svými exteriérovými charakteristikami. Krávy jsou
většího tělesného rámce s výškou v kříži u prvotelek kolem l39 cm. Výrazné
jsou hloubkové rozměry těla. U pyšelského stáda dosahuje většina krav
v hloubce středotrupí 60 % kohoutkové výšky. Zádě jsou rovné s dobrými
šířkovými parametry. Vysokou předností obou stád je dobré osvalení, zvířata
jsou ale přesto ušlechtilá s jemnou kostrou. Končetiny jsou většinou suché a dobře zaúhlené. Předností vemen je výrazný závěsný vaz.
Z analýzy rodokmenů je zřejmé, že se ve stádech využívali v minulém období převážně plemeníci genealogických linií, které velmi dobře ve stádech navázali, jako například linie Eben, Fazol, Mrak, Brok, César, Redez a Redaktor.
Plemenná skladba zvířat má ve stádech příznivý vývoj směrem k vyššímu podílu genů českého strakatého plemene. Plemennému typu C1 odpovídá v Koutech
3/4 stáda a v Pyšeli se blíží 2/3.

Veřejné přehlídky potvrdily oprávněné uznání nových ŠCH
Většinou přítomných byly veřejné přehlídky vybraných plemenic vysoce pozitivně hodnoceny, a to jak z hlediska samotných zvířat, úrovně jejich připravení, tak i samotné předvedení. Nejlepší krávu přehlídky v Pyšeli představil Ing. Jaroslav Vetýška, CSc. Byla jí kráva č. 46377-610 po otci FZ 160, která
vynikala užitkovým typem, kapacitou těla a celkovým funkčním zevnějškem.
V kříži měřila 141 cm, obvod hrudi 210 cm. Po otelení měla nejvyšší denní nádoj
na II. laktaci 36 kg mléka. Nejlepší dojnici v Koutech představil doc. Bohumil Suchánek, CSc a byla jí dojnice č. 46872-610 po RDA 197. Na I. laktaci tato kráva
nadojila za 305 dní 7097 kg mléka při tučnosti 4,6 %, obsahu bílkovin 3,6 %
a celkové produkci 257 kg bílkovin. Výška v kříži 142 cm, obvod hrudi 204 cm. Kráva se vyznačuje excelentní tělesnou stavbou, předností je konstituce,
suchá a pevná končetina, dlouhá základna vemene s předním upnutím a výrazným
závěsným vazem. Dobře je vyjádřena i žlaznatá tkáň.
Příznivý dojem z kontinuity generací navodila poslední skupina předváděných zvířat v Pyšeli. Byl v ní nejstarší a nejmladší samičí potomek nejvýznamnější rodiny stáda a předváděli je snad i nejmladší pyšelští chovatelé. Předváděná kráva č. 85894-670ET je významnou pokračovatelkou rodiny a matkou býků. Na V. laktaci za 305 dní nadojila 10 111 kg mléka o tučnosti 5,0 % s obsahem bílkovin 3,7 % a celkovou produkcí 370 kg.

Nové šlechtitelské chovy - nositelé cenných vlastností strakatého skotu
Oba šlechtitelské chovy českého strakatého plemene mají intenzívním a cíleným zvelebováním svých stád po řadu generací zvířat dobře fixovány ve
svém genotypu cenné znaky a vlastnosti, které jsou jistě velikou předností
tohoto plemene s kombinovanou užitkovostí. Patří mezi ně:
- užitkový typ s dobrým tělesným rámcem zvířat a výborným osvalením,
- vynikající plodnost a dobrý zdravotní stav, který významně podmiňuje přežitelnost zvířat ve stádě do vyššího produkčního věku,
- vysoký obsah mléčných bílkovin a dobrá produkce mléka,
- stáda se velmi dobře přizpůsobila změněnému systému ustájení po rekonstrukci původních vazných stájí,
- celková prošlechtěnost a vyrovnanost stád
K podobě současných stád určitě přispěl rodinový chov, zpětné využívání
plemenných býků prověřených kontrolou dědičnosti a pocházejících z vlastního
stáda, ale i připařování mladých býčků v oficiální testaci, která může sloužit i k otestování plemeníka před jeho širším využitím ve stádě.
Výslednicí těchto plemenářských postupů je zužující se podíl genů dojných
plemen účastněných na plemenné skladbě zvířat hodnocených stád.
Ing.Pavel Bartes, Ing. Milan Mézl, AGRO-Měřín, a. s.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down