S impozantním hospodářským dvorem v obci Slavětín, která leží pět kilometrů východně od Slavonic, se pojí vskutku dlouhá historie. Již v druhé polovině 14. století se tu nacházela gotická tvrz, kterou nechal vystavět tehdejší majitel vsi Štěpán ze Slavětína. A díky péči již tří generací rodu Homolkových, kteří zde více než čtvrtstoletí nejen žijí a hospodaří, ale taktéž postupně citlivě rekonstruují všechny budovy, se zdá, že slavětínský dvůr čeká i dlouhá budoucnost.
Oba rodiče dnešních hospodářů, Zbyněk a Olga Homolkovi, pracovali v zemědělství i za minulého režimu. V té době spadal zdejší dvůr pod Státní statek Nová Bystřice, na počátku devadesátých let tu působil slavonický zemědělský podnik. V roce 1993 zakoupila celé hospodářství v rámci privatizačního projektu právě rodina Homolkova.
„Šlo o koupi podniku jakožto celku, včetně nedokončené výroby, zvířat, techniky, nevyplacených několikamilionových restitucí… S tehdejšími 25 zaměstnanci, kteří postupně odcházeli do důchodu, jsme zpočátku obhospodařovali 750 hektarů půdy a věnovali se chovu mléčného skotu o počtu 120 krav v původních starých vazných stájích, vše ruční práce…,“ vzpomíná Zbyněk Homolka.
Dnes je do chodu statku zapojena výhradně rodina, ovšem hned několik jejích členů, kteří hospodaří formou společnosti s ručením omezeným. Kromě syna Pavla manželů Homolkových je to i jejich dcera Hana Ihnatišínová se svým partnerem Zdeňkem Trávníčkem a její syn, absolvent Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Michal. Vypomáhá již i syn Pavla Homolky Pavel, student zemědělského učiliště. No a aktivní jsou ještě i bývalí hospodáři, babička Olga se stará o plné žaludky všech pracantů a její muž kromě udílení cenných rad zařizuje styk s úředníky, což ostatní s povděkem kvitují.
Živočišná výroba na statku je reprezentována chovem masného skotu, k němuž Homolkovi přešli převodným křížením mléčných krav již před čtrnácti lety. „Naše stádo čítá šedesát krav masných simentálů. Děláme i výkrm býků, které prodáváme o něco cenově zajímavěji do Rakouska,“ informuje Michal Ihnatišín, jenž má mimo jiné na starosti evidenci zvířat.*
Více si přečtete v květnovém Farmáři