Zemědělská prvovýroba se musela v posledních desetiletích vyrovnat s celou řadou změn, které se týkaly nejenom technologií chovu, ale i výživy a krmení. Velký dopad měly zejména na chov drůbeže, a to nejenom té, která je určena k produkci vajec, ale i brojlerových kuřat. Obou odvětví se dotkla regulace použití antibiotik v tzv. medikovaných krmných směsích.
I když se ve jménu redukce negativního dopadu na životní prostředí a omezení klimatické změny masivně propaguje konzumace potravin rostlinného původu, tak poptávka po živočišných produktech stále stoupá. S tím, jak stále více (nejenom těch „západních a bohatých“) spotřebitelů preferuje potraviny, které vznikly v systémech, jež dbají na welfare chovaných zvířat a zároveň se snaží minimalizovat svou environmentální stopu, vyhledávají i obchodníci stále častěji dodavatele z řad zemědělců a potravinářských podniků, kde jsou tyto nové požadavky trhu respektovány. Současně s tím (nebo možná o něco napřed) musí probíhat i výzkum a prověřování vhodných alternativ. Ať už z hlediska technologií ustájení, strategií výživy či prevence onemocnění. Pro zachování produkce kvalitních potravin je totiž neméně důležité, aby zemědělské a potravinářské podniky (ani pod tlakem nově vznikající legislativy) neztratily efektivitu a konkurenceschopnost.
Kuřata bez antibiotických stimulátorů
Produkce vajec a drůbežího masa bez použití krmných antibiotik má nejenom vyhovět požadavkům trhu, ale především by měla zpomalit vznik a šíření patogenů rezistentních vůči účinným látkám současných léčiv. Součástí komunity vědců, jejichž cílem je zefektivnit chov drůbeže a minimalizovat jeho negativní důsledky na zdraví člověka a životní prostředí.,
Není žádným tajemstvím, že přírodní produkty nejsou všespásné a nemusí být automaticky prospěšnější než antibiotika, a proto je musí vědci důkladně otestovat, než mohou oznámit jejich plošné doporučení.
Prověřují se krmiva
Náklady na krmiva představují v chovech brojlerových kuřat více než polovinu (někdy až tři čtvrtiny) celkových výrobních nákladů, a tak se hledají alternativy, které by pomohly cenu krmné dávky snížit, ale neohrozily zdraví či užitkovost zvířat a ekonomiku chovu. Podle vědců byly výsledky pro směs esenciálních olejů poněkud překvapující, protože očekávali aspoň nějaké účinky či užitkovost.
Vodou se musí šetřit
Někdy se ještě technologie a technika napájení trošku podceňuje či opomíjí, ačkoliv dostatek kvalitní pitné vody je nejen pro chov drůbeže zcela zásadní. Kuřata sice zvládnou přežít několik dní bez potravy, ale bez vody jen několik hodin, což platí zejména při vysokých teplotách prostředí. Podle vědců se efektivita využití vody v linii šlechtěné na vysokou účinnost s každou další generací zlepšovala a lze tuto vlastnost považovat za středně dědivou, tudíž není důvod, proč by tento proces neměl fungovat obdobně u ostatních linií či plemen, ale i druhů drůbeže, tj. např. krůt, křepelek či kachen.
„Úsporné“ brojlerové linie
V současnosti jsou vědci u páté generace „úspornějších kuřat“ a cílenou selekcí se jim podařilo získat takovou linii, které stačilo výrazně méně vody oproti standardním brojlerům, jež se aktuálně používají k produkci kuřecího masa. Vyjádřeno čísly spotřebovala kuřata z této linie od vylíhnutí do jednoho měsíce věku méně o asi 0,6 litru vody a přibližně o 0,16 kg krmiva, což odpovídá 32% zlepšení konverze vody a 6% zlepšení konverze krmiva ve srovnání s „průměrnou“ kontrolní populací brojlerových kuřat. Možná to na první pohled nevypadá jako nějaký extra významný rozdíl, ale když si člověk
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH 2/2025*
