Pro dosažení a udržení odpovídající čistoty a nezávadnosti čerstvě nadojeného mléka, ale i ochrany mléčné žlázy, je nutností dodržování zásad hygieny dojení, kam patří i dezinfekce struků. Jelikož na její účinnosti závisí zdraví dojnic i ekonomika chovu, podílí se na práci vědců, kteří se věnují kontrole účinnosti dezinfekčních prostředků, nejenom chovatelé dojeného skotu, ale i výrobci a prodejci dezinfekčních prostředků, jejichž účinnost při ochraně mléčné žlázy proti specifickým bakteriím, které se nachází na povrchu struků, se různí.
Správně provedená aplikace vhodně zvolených dezinfekčních prostředků na struky před a po dojení může nejenom významně přispět k omezení bakteriální kontaminace struků, dojicího stroje či nadojeného mléka, ale též k redukci rizika infekce a onemocnění mléčné žlázy. Ačkoliv byla na toto téma zpracována celá řada vědeckých prací, tak je stále co prověřovat, protože s měnící se situací v bakteriálních populacích (zejména v souvislosti s rozšiřováním skupiny rezistentních kmenů) se na trh s dezinfekčními prostředky snaží výrobci dostat stále nové a lepší preparáty. Jelikož se dezinfekční prostředky liší účinností v boji proti jednotlivým druhům patogenů, které se vyskytují ve stájovém prostředí, a následně i na pokožce vemene a struků dojnic. Cílem studie, kterou zpracovávala skupina vědců z irských institucí – například Sarah Rose Fitzpatrick, Jim Flynn a David Gleeson z Teagasc, Animal & Grassland Research and Innovation Centre, Cellular Health and Toxicology Research Group, Institute of Technology Sligo, a Kieran Jordan z Teagasc Food Research Centre – bylo srovnání způsobů aplikace deseti vybraných, komerčních dezinfekčních prostředků a hodnocení jejich efektivity při snižování množství bakterií na pokožce struků.
První obrannou linií, jejímž úkolem je chránit mléčnou žlázu před proniknutím původců zánětu přes strukový kanálek, je strukový svěrač. Jeho úlohu komplikuje řada faktorů. Zejména vysoký infekční tlak v prostředí a nesprávné postupy při dojení mohou podstatně zvyšovat pravděpodobnost, že se přes tuto „bránu“ dostane do strukového kanálku a dále do mléčné žlázy takové množství bakterií, které imunitní systém zvířete již nedokáže zvládnout a rozvine se zánět mléčné žlázy (mastitida). Vhodným odstraněním bakterií z pokožky struku před a po dojení lze výskyt nových intramamárních infekcí do určité míry účinně omezovat. Avšak je třeba znát zásady aplikace obvyklých dezinfekčních přípravků proti bakteriím, které se ve stájovém prostředí a na pokožce struků přirozeně vyskytují, protože je tím ovlivněna efektivita jejich působení.
Vědci v rámci svého bádání analyzovali vzorky, které získali stěrem ze struků. Jejich úkolem bylo v první řadě identifikovat bakterie nacházející se na povrchu struků a stanovit jejich množství. Další stěry pak provedli ke zjištění účinnosti běžně používaných dezinfekčních přípravků na ošetření struků před a po dojení (tedy tzv. pre- a post-dip). Podle vědců se většina dřívějších studií věnovala spíše hodnocení jednotlivých technik očisty struků před dojením a metodám dezinfekce po dojení, zatímco jejich cílem bylo prověření efektivity konkrétních deseti komerčních dezinfekčních přípravků, jež se lišily složením či koncentrací, při redukci bakteriálního zatížení pokožky struků. Jejich studie byla schválena Etickou komisí pro zvířata společnosti Teagasc (Teagasc Animal Ethics Committee) a probíhala podle evropské normy, která upravuje podmínky testování chemických dezinfekčních prostředků, jež se používají ve veterinární péči k eliminaci konkrétních druhů bakterií. Má-li výrobek splňovat požadavky této normy na dezinfekční prostředky, které mají sloužit k očistě struků dojnic, musí během 5 minut zvládnout zlikvidovat 99,999 % bakterií – konkrétně druhy Staphylococcus aureus, Streptococcus uberis a Escherichia coli.
