V posledních desetiletích se situace na Evropském trhu s vepřovým masem nevyvíjí zrovna nejlépe. Zvlášť, když náklady, a to nejenom na krmiva vykazují stále rostoucí trend. O to důležitější je efektivita produkce, přičemž je nutné dbát na kvalitu a bezpečnost předkládaných krmiv, jež závisí nejenom na tom, co se děje od sklizně do zkrmení, ale i během podávání krmiva prasatům.
Předpokladem vysoké užitkovosti hospodářských zvířat a efektivní produkce je krom optimální technologie chovu i zvládnutá výživa a vhodná technologie a technika krmení. V případě monogastrů, k nimž patří i prasata, jsou klíčovými faktory pro efektivitu kvalita a cena obilovin, které bývají základem krmné dávky.
Jestliže mají chovatelé zájem redukovat náklady na krmiva, aniž by limitovali produkci či welfare, musí aplikovat spolehlivý systém kontroly kvality, a to pro všechny ingredience krmné dávky. Zejména v chovech, kde si vyrábí krmné směsi z vlastních či nakupovaných zdrojů, je plná odpovědnost za kontrolu kvality krmiva na jejich pracovnících. Má-li krmná směs reflektovat doporučované standardy a podporovat zdravý vývin prasat a odpovídající přírůstky, měli by chovatelé dodržovat pár základních pravidel, a to obiloviny a další kupovaná krmiva by měla pocházet výhradně od spolehlivých dodavatelů, u nichž funguje efektivní systém kontroly kvality, pravidelné aktualizace a dodržování seznamu povolených surovin a povolených úrovní, aspoň základní vizuální kontrola a hodnocení fyzikálních vlastností u všech krmiv, která vstupují do přípravy krmných směsí. Vhodná krmiva by přinejmenším neměla obsahovat plísně, nečistoty, kameny atp., neměla vykazovat známky kontaminace (výkaly hlodavců či ptáků),měla být sypká a nelepivá, neměla obsahovat vlhké skvrny či stopy po zahřívání, měla mít typické aroma, texturu a celkový vzhled.
Ať už podnik obiloviny pěstuje nebo nakupuje, jejich charakteristiky bývají proměnlivé a kvalita se liší nejenom mezi ročníky. Z toho vyplývá důležitost provedení odpovídajícího souboru měření a analýz. Prověřena by měla vždy být objemová hmotnost vzorku, vlhkost, podíl poškozených zrn a příměsí. Tyto parametry pomáhají při rozhodnutí o tom, zda jsou tyto obiloviny vhodné ke krmení. Existuje řada pomůcek a přístrojů, které pomáhají rychlému, spolehlivému a snadno proveditelnému otestování. Vzhledem k tomu, jaký finanční dopad může mít kvalita krmiv na celkovou užitkovost zvířat a ziskovost provozu, měl by každý chovatel, který chce vyrábět vlastní krmné směsi, s investicí do vhodného vybavení počítat.
Výroba kvalitní krmné směsi pro výživu všech kategorií prasat se neobejde bez pořízení a zpracování kvalitních surovin. Jelikož je mezi pořízením, výrobou a zkrmením potřeba suroviny i výslednou směs skladovat, nelze opomenout ani propracovaný a zejména důsledně prováděný plán kontrol kvality.
Součástí tohoto plánu by mělo být pravidelné čištění zásobníků i nákladních aut, v nichž se mohou zbytky krmiv či krmných doplňků usazovat. Na těchto zbytcích se mohou rozvíjet plísně a způsobovat tzv. křížovou kontaminaci. Při účinném čištění zásobníků by mělo aspoň jednou za měsíc dojít k jejich vyprázdnění, každých 6 měsíců k ošetření povrchů prostředkem proti plísním a jednou za rok k tlakovému mytí, dezinfekci a fumigaci, aby se eliminovala přítomnost roztočů a hmyzu.
K nejčastějším složkám krmných směsí patří pšenice, která zároveň představuje významný zdroj živin ve výživě lidstva, jemuž v celosvětovém měřítku dodává přibližně 18 % celkového množství kalorií. Jelikož je nejenom jednou z nejrozšířenějších plodin, ale také významným hostitelem celé řady škůdců, patogenů a jejich toxinů.
Tým vědců pro svou studii analyzoval obsáhlé datové soubory získané od vládních a zemědělských organizací monitorující přítomnost fuzáriových mykotoxinů v pšeničných zrnech, která by měla vstupovat do potravního řetězce, a to jak v podobě potravin, tak krmiv. Podle údajů z celé Evropy, které byly shromážděny za poslední desetiletí, vědci vytvořili zatím asi nejúplnější přehled o hrozbě fuzáriových mykotoxinů, které byly objeveny v každé evropské zemi.
Ale ani to ještě není vše. Hladiny fuzáriových mykotoxinů byly podle vědců v posledních letech výrazně vyšší a zatím se neví, co přesně stojí za jejich nárůstem. Ale pozornost je třeba věnovat nejenom přípravě krmných směsí, ale i systémům k podávání krmiva, které mohou být významným zdrojem problémů.
Příčinou dalších problémů – případně jejich stupňování – může být nedostatečná hygiena krmných systémů. Jednou z hlavních příčin je mikrobiální kontaminace, která v tekuté krmné směsi dovede významně zredukovat obsah energie a aminokyselin. Jelikož se mikrobiálním populacím velmi dobře daří např. na vnitřních plochách míchací nádrže a potrubí, může nedostatečná hygiena krmného systému vést k horší účinnosti krmiva.
Voda je často opomíjenou ingrediencí, i když klíčovou součástí výživy, protože bez jejího dostatku vydrží bez úhony nejenom člověk, ale i hospodářská zvířata jen velice omezenou dobu. Dostatek čisté, pitné vody je zásadním faktorem, jenž ovlivňuje efektivitu chovu prasat, pohodu, zdraví a užitkovost.
Napájení kvalitní pitnou vodou je nezbytné u všech věkových kategorií prasat, přičemž mladší zvířata jsou na špatnou kvalitu vody zvláště citlivá. Stačí jen málo, aby se u nich spustily zdravotní problémy, které vedou nejenom k nižším přírůstkům, ale v závažnějších případech až k úhynu. Dobrá kvalita vody je nezbytným prvkem při snaze o hladký průběh odstavu a následného období. Zejména pokud se v chovu vyskytují problémy s průjmovými onemocněními. Dvojnásob důležité je to v souvislosti s omezením použití oxidu zinečnatého (ZnO).
Naštěstí na trhu existuje mnoho účinných možností úpravy vody, které jsou vhodné k instalaci v chovech prasat. Jedním z nejjednodušších a cenově nejefektivnějších způsobů je chlorace, při které se přidáváním chlóru do pitné vody eliminuje přítomnost parazitů, bakterií a virů. Díky tomu mají prasata trvalý přístup k čisté pitné vodě, navíc se i vodovodní infrastruktura na celé farmě udržuje v čistotě. Pro chlórování vody jsou v současné době k dispozici dávkovací čerpací nebo „in-line“ systémy. Oba se osvědčily, a to jak z hlediska účinnosti, tak srovnatelně nízkých provozních nákladů v poměru k výhodám, které spočívají v lepší užitkovosti, zdraví a welfare.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v Krmivářství 5/2024
