Pohoda v klasickém i ekologickém chovu zvířat byla tématem semináře Welfare a kvalita chovu dojených krav, který se uskutečnil v Plzni. Zaměřoval se na technologické požadavky chovu, zooveterinární péči, ekonomiku i navazující zákonné normy. Šlo o jeden ze série 44 seminářů, kterou pořádá Zemědělský svaz ČR v rámci operačního programu zemědělství.
Vytvoření podmínek chovu s ohledem na základní etologické projevy chování zvířat patří také k jednomu ze tří základních pilířů filozofie ekologického zemědělství. „Ekologické zemědělství je zvláštní druh hospodaření, který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu,“ uvádí se v zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
Vedle obecných ustanovení vztahujících se k chovu hospodářských zvířat specifikuje ekologický zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 53/2001 Sb. mimo jiné podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin.
Podle úřadu Kontroly ekologického zemědělství ČR (KEZ) zájem chovatelů o hospodaření podle ekologických zásad vzrůstá. A v souvislosti s představami moderního evropského zemědělství se nekonvenčnímu systému hospodaření přisuzuje i velmi slušná budoucnost. V současnosti je do ekologického hospodaření v tuzemsku zapojeno 829 ekofarem, z nichž je 650 zaměřeno na chov skotu. Chovatelé preferující ochranu životního prostředí však pro prémiové zhodnocení produkce ve formě biopotravin musejí dodržovat specifické podmínky chovu, které vyhovují jak fyziologickým, tak etologickým požadavkům chovaných zvířat.
Podmínky pro ustájení
Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií. Z ekologických chovů je vyloučeno zejména trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení.
Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, které jim umožňují drbat se o ně. Samozřejmostí má být i vzájemný kontakt mezi zvířaty, minimálně vizuální.V prováděcí vyhlášce č. 53/2001 Sb. zákona o ekologickém zemědělství se uvádí, že vazně mohou být zvířata ustájena jen z důvodů bezpečnosti práce. Uvázání zvířat však nesmí přesáhnout dvanáct hodin denně.
Na stavby s technologií vazného ustájení pro skot, postavené před 1. lednem 2001, se však vztahuje výjimka, která má platnost do 31. prosince 2010. Podle ní mohou být zvířata uvázána za předpokladu, že je jim umožněn přístup na pastvinu po celé pastevní období. Zvířata musejí mít možnost úkrytu před nepřízní počasí tak, aby celoroční chov venku neohrožoval jejich zdraví. V zimě je nutný přístup do výběhu minimálně dvakrát v týdnu po dobu pěti hodin v jednom dni, a to podle klimatických podmínek. O pobytu zvířat ve výběhu farmář vede evidenci.
Podmínky chovu vyjadřuje také zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zvířata by měla mít k dispozici dostatek steliva ze slámy nebo jiného přírodního materiálu. Stavby pro ustájení zvířat musejí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení. V případech, kdy není v části stáje dostatečné přirozené osvětlení, například ze stavebních důvodů, musí být zajištěno dostatečné umělé osvětlení. Ventilace se posuzuje jako nedostatečná, jestliže je ve stáji nadměrný zápach nebo dochází k slzení očí. Pokud jde o další podmínky mikroklimatu ve stáji, neakceptuje se ani jejich vytápění.
Ohrady a oplocení pozemků nemají být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat vybranými přípravky minimálně jedenkrát ročně. Nedílnou součástí sanačních postupů je i pravidelné potlačování obtížného hmyzu a hlodavců, ovšem opět jen s využitím konkrétních preparátů.
Výživa a prevence zdraví
Litera výše zmiňovaného dokumentu také uvádí, že ekologicky hospodařící chovatel je povinen zajišťovat výživu zvířat kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy v dostatečném množství, vyprodukovanými z vlastních zdrojů a vyváženými podle nutričních požadavků zvířat. Smějí se používat pouze krmiva, doplňkové látky a premixy stanovené pro ekologické zemědělství vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb.
Prioritním požadavkem ale je zabezpečovat výživu přežvýkavců produkcí krmiv z víceletých pícnin a trvalých travních porostů ekofarmy. Pro dospělé přežvýkavce by objemná krmiva, to jsou seno, siláž, sláma a čerstvá píce, měla tvořit nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny. Přitom podíl konvenčních krmiv (z jiných zdrojů než z produkce ekofarmy) v celkové roční krmné dávce přežvýkavců může tvořit nejvíce 10 % příjmu sušiny. Všechna zvířata musejí mít přístup na pastvu. Pro zvířata ve výběhu bez vegetace je nutné ve vegetačním období zajistit denní přístup k čerstvé píci.
Z pohledu léčení a prevence zdraví zvířat musejí chovatelé hospodařící v ekologickém režimu dávat přednost přírodním a homeopatickým přípravkům. Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě narušení zdravotního stavu nebo vzniku onemocnění nebo utrpení zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit. Syntetické vitaminy, chemoterapeutika a antikokcidika lze podat přežvýkavcům pouze jako součást léčení a na předpis veterinárního lékaře.
„Při léčení zvířat nesmí být jako bioprodukt prodávána zvířata nebo jejich produkty, s výjimkou vakcinace a ošetření proti parazitům, jestliže obdržela více než tři dávky léčiva nebo veterinárního přípravku, u něhož je výrobcem stanovena ochranná lhůta během jednoho roku života, nebo více než jednu dávku, pokud je životní cyklus zvířete kratší než rok,“ uvádí se v dokumentu (xxx jakém).
Z jiných než zdravotních důvodů se nesmí provádět zákroky měnící vzhled hospodářského zvířete nebo funkci jeho jednotlivých orgánů, s výjimkou označování zvířat, kastrace býčků mladších osmi týdnů a odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat do věku osmi týdnů. Povolování výjimek není možné.
Reprodukce v chovu by se měla zajišťovat na principu uzavřeného obratu stáda a s přednostním využitím přirozené plemenitby. Je zakázáno podávat zvířatům léčivé přípravky a hormony k synchronizaci říje stejně jako používat metody přenosu embryí.
Ekologický chov podle kategorií
Dojnice a krávy bez tržní produkce mléka
Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být větší než počet míst v krmišti při zachování 0,75 m délky krmné hrany na jeden kus. Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být větší než počet lehacích míst ve stáji.
Telata
Chovatel je povinen zajistit, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje. V tomto případě se jiným zdrojem mléka chápe mléko od jiného ekologicky chovaného zvířete. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku. Pokud vznikne potřeba telata chovaná s matkami přikrmovat, zřizuje se vlastní příkrmiště s přístupem pouze pro telata.
V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi, podávat mléko z neekologického chovu, s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu. Dále není dovoleno chovat telata starší sedmi dnů v individuálních boxech umístěných ve stájích a telatům nasazovat náhubky.
Telatům musí být umožněn vizuální kontakt s ostatním skotem. Pokud jsou telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, musejí mít perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou do deseti procent, nebo 0,8 násobku kohoutkové výšky. Jde o to, aby šířka boxu umožňovala teleti přirozený pohyb, uléhání, ležení, vstávání a otáčení se.
Z uvedeného vyplývá, že v ekologickém chovu telat se dává přednost kojení a volnému pobytu telete s matkou před jejich napájením z lahve a ustájením v boxech.
Foto Martin Jedlička
1/ Do ekologického zemědělství je v tuzemsku zapojeno asi šest set padesát chovatelů skotu
2
