Ekonomická efektivita výroby mléka v ČR v roce 2025

Koncem roku 2025 začala výrazně klesat výkupní cena mléka a tento sestupný trend pokračuje i v roce 2026. Přesto 144 sledovaných českých chovů dojeného skotu uzavřelo rok 2025 s velmi dobrou průměrnou rentabilitou 19 %. Při nákladech po odpočtu ve výši 11,05 Kč za litr a výkupní ceně 13,19 Kč za litr činil zisk bez dotací 2,14 Kč za litr. Přestože se jedná o nejlepší výsledek posledních let, celých 11 % sledovaných podniků nedokázalo tržbami za prodej mléka pokrýt výrobní náklady. Nákladovost stejně jako v minulosti ovlivnilo zejména chované plemeno, intenzita produkce a četnost dojení. Vedle celkové ziskovosti ilustruje dobrou kondici sektoru také ukazatel IOFC (tržby po odečtení nákladů na krmiva) s průměrnou hodnotou 216 Kč na krávu a den. Klíčová slova: mléko; náklady; cena mléka; zisk; ukazatel IOFC

Rok 2025 byl pro české zemědělství mimořádně úspěšný, a to jak z hlediska celkových výnosů, tak z pohledu ekonomických výsledků. Podle údajů ČSÚ (2026) vzrostla produkce tuzemského agrárního sektoru meziročně o 10,7 % na 193,4 mld. Kč. Zásadní podíl na tomto úspěchu měla živočišná výroba, která zaznamenala nárůst o 15,5 %, zatímco rostlinná výroba stoupla o 7,7 %. Mléko je klíčovou komoditou tuzemského agrárního sektoru a tvoří hlavní pilíř české živočišné výroby. Pro chovatele dojnic byl však rok 2025 velmi specifický a nesl se ve znamení dvou zcela opačných trendů. Zatímco v prvních měsících roku vystoupaly výkupní ceny mléka na historická maxima, v jeho závěru museli chovatelé čelit jejich citelnému poklesu. Tento sestupný trend započal v říjnu 2025 a pokračoval i v první polovině letošního roku, kdy klesla cena pod hranici 10 Kč za litr. Obecně platí, že tržby za prodej mléka a jatečného skotu spolu s podporami spojenými s chovem dojnic by měly pokrývat výrobní náklady a zajišťovat chovateli přiměřený zisk. Tento článek proto přináší podrobnou analýzu rentability výroby mléka u českých chovatelů v roce 2025 a výsledky porovnává s předchozím obdobím.

Materiál a metodika

Vstupní data pocházejí z pravidelného dotazníkového šetření nákladů na výrobu mléka u chovatelů skotu, které každoročně provádí Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. (VÚŽV). Za rok 2025 se podařilo shromáždit a zpracovat údaje od 144 zemědělských podniků z celé České republiky. Aby bylo srovnání korektní a mělo pro chovatele praktickou hodnotu, byly podniky rozděleny do několika skupin. Hlavními kritérii byla plemenná příslušnost. Dále byly chovy hodnoceny podle výše roční tržní produkce mléka na krávu. U podniků s holštýnským skotem, které nevyužívají dojicí roboty, byl navíc posuzován vliv frekvence dojení (dvakrát vs. třikrát denně). Podrobný přehled parametrů a struktury celého souboru přináší tabulka 1.

Celkové náklady byly stanoveny součtem dílčích nákladových položek a přepočteny na krávu a rok a na litr prodaného mléka. Náklady po odpočtu byly definovány odečtením hodnoty vedlejších výrobků (telat a statkových hnojiv) od celkových nákladů. V souladu s certifikovanou metodikou (Syrůček a kol., 2023) představoval tento odpočet 5,4 % z celkových nákladů. Zisk jako rozdíl tržeb za mléko a nákladů po odpočtu nezahrnoval přijaté dotace. Počítán a hodnocen byl ukazatel rentability nákladů (podíl zisku a nákladů po odpočtu), příspěvek na úhradu (PÚ, rozdíl příjmů z prodeje mléka a variabilních nákladů) a ukazatel IOFC (rozdíl mezi příjmy za prodej mléka a náklady na krmiva). Do variabilních nákladů byly započítány náklady na krmiva, veterinární a plemenářské náklady. V rámci mezinárodního srovnání byla využita data z německých farem ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Při srovnání s českými farmami je nutné vzít v úvahu metodické odlišnosti výpočtu nákladů v Německu. Přepočet těchto údajů vycházel z jednotného měnového kurzu 1 EUR = 25 Kč a převodního vztahu 1 litr = 1,027 kg mléka

Seznam literatury je k dispozici u autorů příspěvku.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0723.

Příspěvek byl odborně recenzován.

Ing. Jan Syrůček, Ph.D. 1;

Ing. Jiří Burdych, MBA 1,2;

Ing. Luděk Bartoň, Ph.D. 1

Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.1

1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.;

2VVS Verměřovice, s. r. o.

Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz

Celý recenzovaný článek najdete v Našem chovu 9/2026.