V chovu prasat má nejvyšší ekonomický význam plodnost vykazovaná například počtem živě narozených selat a zabřezáváním prasnic, dále intenzita růstu, jatečná výtěžnost a konverze krmiva. Ve šlechtění zvířat se úroveň plemenných hodnot znaků v selektovaných otcovských a mateřských populacích kombinuje s ekonomickým významem těchto znaků tak, aby docházelo k rovnoměrnému a žádoucímu posunu populace ke stanovenému šlechtitelskému cíli. Proto je nezbytné stanovit tzv. ekonomické váhy znaků, jejichž úroveň je úměrná ekonomickému významu každého sledovaného znaku pro změnu užitkovosti šlechtěním v produkční sféře.
Ekonomická důležitost znaků prasat je přitom obvykle (celosvětově) vyjadřována bez zohlednění pozice plemen v rámci pyramidální sktruktury chovů a bez zohlednění prodlevy v projevu těchto znaků mezi generací selektovaných rodičů a jejich potomků. U hybridizačního programu chovu prasat je nezbytné kvantifikovat a následně zohlednit akumulaci genetické a současně ekonomické změny ve znacích zvířat v průběhu generací a let
Objektivně zjištěné ekonomické hodnoty znaků by měly být určeny metodou, která s ohledem na využívaný systém plemenitby komplexně zohlední časový posun mezi selekcí čistokrevných zvířat jako rodičů a projevem těchto znaků ve všech úrovních a částech hybridizačního programu za určitou investiční periodu. Podle našich informací neexistuje program, který by kombinoval výpočet marginálních ekonomických vah znaků s komplexním zohledněním těchto aspektů tak, aby bylo možné získat ekonomické váhy pro maternální a přímé znaky u prasat.
Cílem naší studie bylo inovovat stávající bioekonomický model EWPIG programu ECOWEIGHT a vypočíst ekonomické váhy pro maternální a přímé znaky plemen prasat v systému křížení. Více se dočtete v článku Ing. Zuzany Krupové, Ph.D., Ing. Emila Krupy, Ph.D., Ing. Marie Wolfové, Ph.D., a Ing. Elišky Žákové, Ph.D., z VÚŽV Praha-Uhříněves, který vyjde v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
