V zemědělském podniku je trvalá pozornost věnována ekonomice chovu a nejinak je tomu i u producentů mléka. Ekonomické výsledky roku 2020 byly ovlivněny poklesem ceny mléka, které mohly být způsobeny vyšší nabídkou oproti poptávce a problematickým odbytem. Cílem tohoto příspěvku byla analýza ekonomických ukazatelů výroby mléka v ČR za rok 2020 a srovnání s výsledky let minulých. Údaje byly získány dotazníkovou metodou od 124 podniků v ČR. Z výsledků vyplynulo, že se v roce 2020 meziročně zvýšily celkové náklady o 2931 Kč na krávu a rok na 83 036 Kč. Po odpočtu vedlejších výrobků činily náklady na litr prodaného mléka 9,07 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 0,12 Kč. Stejně jako v roce předcházejícím nebylo možno z tržeb za mléko uhradit veškeré náklady a v průměru byla produkce ztrátová. Kladné rentability bylo možné v průměru dosáhnout až při zohlednění všech dotací. Za poslední čtyři roky se cena mléka příliš nezměnila, naproti tomu náklady na litr prodaného mléka se zvýšily zhruba o 8 %. Analýza potvrdila rozdílnou úroveň nákladů u skupin podniků podle chovaného plemene, výrobní oblasti, velikosti stáda a průměrné roční tržní produkce mléka.
Klíčová slova: mléko; náklady; cena mléka; rentabilita; plemeno
V roce 2020 byly u souboru podniků zjištěny průměrné celkové náklady 83 036 Kč na krávu a rok (tabulka 1). Podobně jako v letech minulých, i jak vykazují různé české i zahraniční zdroje, byly nejvyšší nákladovou položkou výdaje na krmiva (42 %) a významně se na roční sumě nákladů podílely rovněž mzdové náklady, odpisy (krav a majetku) a režie. Po odpočtu vedlejších výrobků se suma nákladů snížila o zhruba 5 % na úroveň 79 125 Kč na krávu a rok, což při tržní produkci 8720 litrů na krávu a rok činí 9,07 Kč/l prodaného mléka.
U 90 % podniků se náklady pohybovaly v rozmezí 7,31 až 11,35 Kč/l a 37 % podniků mělo náklady po odpočtu mezi 8 a 9 Kč/l (graf 1). Oproti dvěma minulým rokům se snížil podíl podniků s náklady pod 7 Kč/l a naopak se zvýšil podíl chovů, jejichž celkové náklady po odpočtu překračují hranici 11 Kč/l. Tento fakt též dokládají výsledky v grafu 2, podle kterého náklady na krávu a rok vzrostly v letech 2010 až 2020 o 19 tis. Kč, tj. o 32 % (průměrně necelé 3 % za rok). Z grafu 2 je rovněž patrné, že díky rostoucí užitkovosti, která se u hodnocených farem zvýšila o pětinu, se náklady na litr prodaného zvýšily o 0,82 Kč/l, tj. o „pouze“ 10 %. Růst nákladů na chov dojnic odpovídá zvyšování cen vstupů do zemědělské výroby, což je mj. výsledkem působení inflace. Výrazně stouply náklady na krávu a rok a i na litr prodaného mléka obzvláště za poslední dva roky.
Mezi roky 2019 a 2020 bylo zřejmé především zvýšení výdajů na krmiva a na pracovníky. Náklady na krmiva se meziročně zvýšily o 1193 Kč na krávu a rok (+3,5 %), resp. o 0,04 Kč/l. Průměrné vnitropodnikové ceny objemných krmiv a kukuřičné siláže byly v roce 2020 v průměru 725, resp. 738 Kč/tunu a meziročně se příliš neměnily. Zvýšily se ale náklady na krmiva nakupovaná, a to o 6,8 % na krávu a rok. Zřejmé bylo navýšení cen u řepkového i sójového extrahovaného šrotu (1,1 a 7,3 %). Zvyšování jejich cen ale pokračovalo i v prvních měsících roku 2021. V prvním pololetí letošního roku se na českém trhu pohybovala cena řepkového extrahovaného šrotu zhruba kolem 10 Kč/kg (o 62 % více než v průměru u podniků v roce 2020). Pokud by tato cena byla průměrná za celý rok 2021, při stejné spotřebě a stejných nákladech na ostatní krmiva jako v roce 2020 by to znamenalo meziroční zvýšení nákladů na krmiva celkem o 2358 Kč na krávu a rok, tj. o 7 %.
O 9,4 % se v roce 2020 meziročně zvýšily mzdové náklady na krávu a rok a zároveň počet dojnic na pracovníka se o dvě snížil. Celkově v ČR v roce 2020 přepočtený počet pracovníků v zemědělství, lesnictví, rybářství klesl o 1,9 tis. osob (2 %) na 93,4 tis. osob při současném růstu nominálních mezd o 1,3 tis. Kč za měsíc (4,9 %) na 28,6 tis. Kč (ČSÚ, 2021b).
Zvyšování nákladů na chov dojnic byl patrný také z dat zjišťovaných v německé spolkové zemi Šlevicko-Holštýnsko (Lehrke, 2021), kde se náklady na krávu a rok za posledních pět let zvýšily o 6,2 %, ale stejně jako u hodnocených českých chovů byl díky rostoucí dojivosti růst nákladů na litr mléka nižší (4,0 %). I přes možnou odlišnou evidenci nákladových položek je z výsledků za rok 2020 (tabulka 2) patrné, že zejména náklady na krmiva a pracovní náklady byly u německého souboru oproti výsledkům českých farem vyšší.*
Seznam další literatury je k dispozici u autorů příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV QK1910242.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D. 1;
Ing. Jiří Burdych, MBA 1,2;
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D. 1
1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.;
2VVS Verměřovice, s. r. o.
Kontakt: syrucek@vuzv.cz
Celý rezenzovaný článek najdete v Našem chovu 8/2021.
