Významnou položkou nákladů chovu dojených krav jsou náklady na obměnu stáda, resp. na náhradu z chovu vyřazených krav březími jalovicemi nebo prvotelkami. Odchov jalovic se na nákladech na výrobu mléka podílí obvykle 15 až 25 % (Chester-Jones 2015, Kohlman 2014, Schroeder 2010 aj.). Rozdíl mezi náklady (cenou) do stáda zařazených plemenic a cenou z chovu vyřazených krav se v ČR obvykle vykazuje jako položka – „odpisy dojnic". Její podíl zatěžuje náklady na výrobu mléka v průměru přibližně 10 %. Mezi hlavní faktory, které výši odpisů krav ovlivňují, patří náklady na odchov jalovic a tržby za krávy vyřazené z chovu.
Cílem příspěvku je uvedení hlavních ekonomických ukazatelů a zásad při odchovu jalovic dosahovaných a uplatňovaných v zahraničí. Cizí ekonomická data jsou převedena na českou měnu v následujících kurzech: € = 26,00 Kč, US $ = 22,50 Kč, GBP (britská libra) = 29,50 Kč, AUD a CAD (australský a kanadský dolar) = 18,00 Kč a CHF (švýcarský frank) = 23,50 Kč. Přesnost uváděných dat je ovlivněna mnoha faktory (přírodní, výrobní a ekonomické podmínky, výživa a krmení, metodické postupy, kalkulační vzorce, obsah a členění položek nákladů, variabilita biologických ukazatelů aj.). Proto má většina z nich orientační charakter.
Věk při prvním otelení a ukazatele užitkovosti krav
Hlavním cílem odchovu jsou zdravé jalovice s dobrou plodností a s předpoklady k vysoké celoživotní užitkovosti. Cílem managementu odchovu je dosažení těchto cílů s minimálními náklady. Mezi hlavní faktory ovlivňující dosažení cílů odchovu i nákladů na odchov patří věk při prvním otelení. Při jeho stanovení je hlavní pozornost zaměřena na ukazatele užitkovosti (produkce mléka za jednotlivé laktace a za celý produkční věk), mezi další zohledňované faktory patří hmotnost jalovic a její vývoj v průběhu odchovu, obtížnost telení, plodnost, dlouhověkost a ekonomické ukazatele. Za optimální věk pro první otelení se považuje 23 až 25 měsíců pro holštýnské a 25 až 27 měsíců pro plemeno fleckvieh. Shodné údaje lze odvodit z tab. 1. Z praxe i z literatury je zřejmé, že dosažení optimálního věku při otelení obvykle není snadnou záležitostí. Potvrzují to jeho průměrné hodnoty v jednotlivých státech. Podle výsledků kontroly užitkovosti (KU) byl průměrný věk při prvním otelení např. v roce 2015 v Bavorsku u plemen fleckvieh a černostrakaté 29 a 28 měsíců, v roce 2016 v Bádensku-Württembersku u plemen fleckvieh, holštýnské černo- a červenostrakaté 29,0, 27,8 a 28,8 měsíce, v roce 2016 v Sasku u převážně černostrakatého plemene 25,6 měsíce apod. V roce 2016 se v ČR průměrný věk prvního otelení u holštýnských i českých strakatých plemenic v KU (25,0 a 27,9 měsíce) přiblížil optimu a ve srovnání se situací před 20 lety (v roce 1996) se zřetelně zkrátil (z 28,3 a 29,0 měsíců).
Příklad vlivu věku při prvním otelení na dojivost v první laktaci a na celoživotní produkci mléka je uveden v tab. 2 a na další produkční ukazatele v tab. 3.
Náklady na odchov jalovic
Ve vědecké a odborné literatuře bylo nalezeno 111 pramenů uvádějících náklady na odchov jalovic. V části publikací byl uveden více než jeden údaj na jalovici (např. průměr souboru a jeho lepší a horší čtvrtiny, náklady podle plemen apod.), často rozdílný byl počet vykázaných položek nákladů. Náklad na odchovanou jalovici vypočítaný ze 111 případů dosáhl (při kolísání mezi 17 100 a 123 375 Kč) průměru 46 940 Kč. Hlavní položky nákladů (vykázané v 65 až 83 případech) dosáhly v průměru 5 745 Kč na tele, 22 440 Kč na krmiva, 7 640 Kč na vynaloženou práci, 1 955 Kč na veterinární a plemenářské výkony a 3 870 Kč na odpisy a údržbu budov.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZERO0714.
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.,
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
Kompletní článek - viz NCh 9/2017.
