Specifické vlastnosti mateřských a otcovských plemen prasat jsou celosvětově, jako součást hybridizačních programů, využívány k produkci více plemenných jatečných kříženců. Na základě tzv. heterozního efektu vykazují kříženci vyšší životní zdatnost než výchozí populace, tj. lepší odolnost, zdraví a užitkové vlastnosti (především reprodukci, životaschopnost selat, intenzitu růstu, ale i konverzi krmiva). K produkci jatečných prasat se využívají pouze kříženky výchozích mateřských plemen. Chovatel, který si vybírá z jatečných prasat prasničky k další obnově stáda, se o heterozní efekt a o výhodu specializované pozice plemen v systému křížení, ochuzuje.
V rámci národního programu CzePig se jedná především o mateřská plemena české bílé ušlechtilé a česká landrase a v otcovské pozici je využíváno plemeno pietrain a duroc. Podobně je tomu např. v hybridizačních programech zahraničních společností (například Topigs Norsvin a DanBred). V otcovské pozici zde např. vystupují linie na bázi plemene pietrain a duroc. Přitom základními znaky při selekci posledně zmíněné populace jsou kromě intenzity růstu a zmasilosti rovněž konverze krmiva, konstituce a ztráty. Při rozhodování, které znaky a jakým podílem je zařadit mezi šlechtitelské cíle, výrazně spolurozhoduje jejich ekonomický význam, tj. ekonomická váha.
Výpočtem ekonomických vah u vybraných znaků pro domácí populaci prasat v systému čtyřplemenného křížení se zabývají specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves (Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Emil Krupa, Ph.D., Ing. Eliška Žáková, Ph.D., Ing. Marie Wolfová, Ph.D.), s jejichž výsledky vás seznámíme v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*
