„Copak je to za hloupost?“ řeknete si možná. „Jak může mít pohlazení ekonomický význam?“ Představte si, že rakouští vědci přišli na to, že může! I pohlazení telete – jalovičky, člověkem – ošetřovatelem, může mít význam pro budoucí produkci dojnice.
Vzpomínám si na spor jednoho profesora s docentem o tom, jestli exteriér krávy má, či nemá svou ekonomickou hodnotu. Onen docent tenkrát nemohl pochopit, že kravská „krása“ nemá přímou ekonomickou hodnotu, ale pouze přenesenou. Ve světle toho může otázka, zda je možné, aby se do ekonomiky promítlo i pouhé láskyplné pohlazení telete, vypadat docela směšně. A představte si, že v Rakousku nade vši pochybnost zjistili, že i to pohlazení může mít vliv na užitkovost! Různé faktory a podněty, které v průběhu odchovu působí na telata, mohou mít jak pozitivní, tak i negativní vliv nejen na zdárný průběh odchovu, ale v případě jaloviček také na budoucí produkci mléka. Pokud se chovateli podaří úspěšně překonat veškerá úskalí odchovu jalovice a získá tím kvalitní dojnici, pak bylo jeho úsilí vynaloženo správně. Výzkum v oblasti živočišné výroby se snaží, aby chovatelům přinesl nové tipy pro zvládnutí období odchovu. Některé výsledky studií sice vypadají zvláštně, asi jako titulek tohoto článku, ale i ty mají svou platnost a ekonomický dopad. Jemné interakce zlepšují vztahy nejen mezi lidmi, ale také mezi lidmi i zvířaty. V konvenčních dojených stádech, kde jsou telata oddělována od svých matek v den jejich narození a obvykle umístěna do individuálních boxů až do doby, než přejdou do skupinových kotců, nebývá mnoho příležitostí pro vzájemný „společenský rozvoj“. Ale právě v tomto období si telata mohou vytvořit základy dobrých vztahů s člověkem. Vědci v rámci studie sledovali 104 holštýnských telat v komerčním dojeném stádě ve východním Německu. Přibližně polovina z nich byla po dobu dvou týdnů od narození asi tři minuty denně hlazena, zatímco ta druhá polovina nikoliv. Telata byla hlazena na spodní části krku, protože již v dřívějších studiích bylo zjištěno, že to je jim nejpříjemnější. Bylo zjištěno, že u nich dochází v průběhu hlazení na spodní části krku k uklidnění, které se projeví poklesem tepová frekvence. Krásné je rovněž zjištění, že láska projevená zvířatům, třeba jen v pohlazení, má svůj měřitelný pozitivní vliv na ekonomiku, a tím i komerční úspěch chovu. Jistě bychom si všichni přáli, aby se díky tomuto poznání láskyplné chování ke zvířatům podařilo ještě více rozšířit do běžné chovatelské praxe.*
S využitím zahraničních materiálů Ing. Ota Beran, Ing. Anna Marcinková, BM Profit
Podrobněji v červnovém čísle časopisu Náš chov.
