Šlechtění prasat se u mateřských plemen dlouhodobě zaměřuje na zlepšení reprodukčních ukazatelů prasnic, zatímco u otcovských plemen se sleduje produkce masa a jeho kvalita. Ke komplexnosti šlechtitelských cílů však přispívají i další mateřské a otcovské vlastnostmi jako jsou například počet struků a kvalita spermatu.
Cílem práce výzkumného týmu specialistů (Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Emil Krupa, Ph.D., Ing. Eliška Žáková, Ph.D., Ing. Marie Wolfová, Ph.D.) z VÚŽV Praha-Uhříněves
bylo vypočíst ekonomické váhy nových znaků plodnosti prasnic a kanců pomocí rozšířeného bio-ekonomického modelu programu EWPIG. Ekonomické váhy byly vypočteny pro počet funkčních struků prasnic mateřských plemen a čtyři znaky kvality spermatu pro plemena zařazená v trojplemenném produkčním systému programu CzePig. Ekonomická váha pro počet funkčních struků vyjadřovala rozdíl v nákladech mezi přirozeně a uměle dochovanými selaty, a to od narození až do porážky. Genetické zlepšení znaků kvality spermatu bylo modelováno jako úspora nákladů při produkci inseminačních dávek a tím snížení nákladů na inseminaci prasnic. U prasnic mateřských plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase byla při zvýšení počtu struků o jeden vypočtena roční úspora vlastních nákladů ve výši 219 Kč a 540 Kč na prasnici v produkčním systému. Zlepšení hodnot znaků kvality spermatu u otcovského plemene představovalo ročně úsporu (vyjádřenou na prasnici v produkčním systému) 3,26 Kč/ml objemu spermatu; 2,13 Kč/103 buněk/mm3 koncentrace spermií; 12,00 Kč/% motility a 10,31 Kč/% abnormálních spermií. Vzhledem ke struktuře hybridizačního programu a produkci inseminačních dávek byl ekonomický význam kvalitativních parametrů spermatu u mateřských plemen pět až jedenáctkrát nižší. Z vypočtených ekonomických vah vyplývá, že ve šlechtění domácí populace by měl být brán v úvahu: počet funkčních struků u mateřských plemen a ukazatele kvality spermatu u otcovských plemen.
Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov
