Mezinárodní srovnání ekonomiky výkrmu prasat, které probíhá v rámci projektu InterPIG do něhož je zapojeno sedmnáct zemí, ukázalo hlavní rozdíly v průměrných nákladech a výkonnosti v jednotlivých zemích. Průměrné výsledky zemí Evropské unie byly srovnány také s výsledky třetiny nejlepších farem ve Francii, Dánsku a České republice. Pro nalezení hlavních rozdílů byly sledovány vybrané nákladové položky a nejdůležitější ukazatele intenzity.
V roce 2018 došlo po relativně příznivém roce 2017, kdy většina zemí Evropské unie vykázala zisk, k výraznému zhoršení ekonomiky chovu prasat. Výrobní náklady meziročně rostly a realizační ceny naopak výrazně poklesly. S výjimkou Španělska byla v roce 2018 ve všech zemích Evropské unie vykázána ztráta. Výrobní náklady vepřového masa v České republice jsou jedny z nejvyšších ze všech sledovaných zemí EU, ve většině hlavních nákladových položek jsou však chovatelé prasat v tuzemsku konkurenceschopní. Problémem zůstávají ostatní náklady, zastoupeny především náklady pomocných činností, výrobní a správní režií, které výrazně převyšují průměr Evropské unie a jsou hlavní příčinou, proč Česká republika na ostatní evropské producenty ztrácí. V porovnání užitkových parametrů prasnic, předvýkrmu a výkrmu prasat, množství vyrobeného masa na prasnici a spotřebovaného množství krmiva na kilogram vyrobeného masa dosahuje Česká republika nadprůměrných výsledků srovnatelných s předními producenty EU. Přesto je Česká republika v porovnání se sledovanými zeměmi EU v nepříznivé ekonomické situaci.
Více se dočtete v článku Ing. Jana Boudného (Ústav zemědělské ekonomiky a informací), který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
