22.05.2001 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ekonomika výroby vepřového masa

V roce 2000 došlo k zásadnímu obratu v ekonomice produkce vepřového masa. Pokračovalo snižování počtů prasat a zejména prasnic, které bylo zahájeno na počátku roku 1999 jako důsledek poměrně razantního poklesu CZV jatečných prasat.

Na zlepšení rentability producentů jatečných prasat v roce 2000 měla vliv zlepšená situace zejména v poptávce po vepřovém mase na zahraničních trzích a snížená nabídka jatečných prasat na domácím trhu.V závěru r. 2000 a v prvním čtvrtletí 2001 se očekávalo snížení cen jatečných prasat v EU a návazně i na trhu ČR. K tomu nedošlo z důvodu snížené poptávky po hovězím mase (problematika BSE) a jeho částečné substituce vepřovým a drůbežím masem.

Ceny zemědělských výrobců

Příznivý vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) jatečných prasat prakticky končil v roce 1996. V r. 1997 došlo k mírnému zvýšení CZV, ale zároveň k výraznému nárůstu nákladů na l kg ž. hm. Od ledna do září 1998 se ceny jatečných prasat vyvíjely pro producenty poměrně příznivě. Vlivem výrazných změn odbytových možností zemí EU (zastavení vývozu do Ruska a východoasijských zemí) došlo k značným nárůstům zásob vepřového masa a s tím i poměrně razantnímu poklesu cen.
To mělo vliv na pokles cen v zahraničním obchodě a následně nastal rychlý pokles cen na domácím trhu ČR. Po částečném oživení v lednu 1999 následoval doslova pád cen až na 23,84 Kč/kg ž. hm. K výraznějšímu oživení CZV došlo od srpna 1999. Průměrná CZV jatečných prasat tř. I za rok 1999 se snížila na 30,73 Kč/kg ž. hm. a prasat celkem na 29,92 Kč/kg ž. hm. V lednu 2000 došlo k jejímu snížení a tento vývoj pokračoval do konce dubna. Následoval postupný růst CZV až do listopadu 2000, kdy byla vykázána průměrná CZV jatečných prasat celkem 40,74 Kč/kg ž. hm. Od prosince 2000 do konce března 2001 se CZV jatečných prasat celkem udržují kolem 40 Kč/kg ž. hm. Trend výraznějšího růstu cen z důvodu vyšší poptávky po vepřovém mase bude zřejmě nastolen ve druhém čtvrtletí 2001.

Náklady
Vlastní náklady na produkci hlavních komodit pravidelně každoročně sleduje a vyhodnocuje Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze. Celkové vyhodnocení výše vlastních nákladů za předchozí rok bývá zveřejňováno na začátku druhého pololetí následujícího roku. Pro rychlejší orientaci se provádí odhad nákladů podle stanovené metodiky.
Pro předpokládanou úroveň vlastních nákladů v r. 2000 byly použity skutečně vykázané náklady v síti testovaných podniků v r. 1999. Tyto náklady byly přepočteny indexy vývoje cen vstupů do zemědělství, které publikuje ČSÚ.
Na prosperitu chovu prasat mají rovněž vliv náklady na zastavované sele do výkrmu (předvýkrmu) v chovech s uzavřeným obratem stáda event. cena nakupovaných selat v otevřeným obratem stáda. Cena selat za 1 kg ž. hm. je v ČR odvozována od ceny zemědělských výrobců jatečných prasat. V minulých letech bylo zcela běžné, že tomu tak bylo i v jednotlivých obdobích roku. V jarních měsících, kdy byla cena jatečných prasat nízká, klesala i cena selat. Po skončení výkrmu byla tato prasata dodávána na jatky za cenu příznivější a naopak nakoupená selata na podzim byla relativně dražší a jatečná prasata na jaře dalšího roku byla realizována za nižší cenu. V roce 1999 (tab. 2) byla cena selat ovlivněna převisem nabídky nad poptávkou.

Rentabilita
Rentabilita výkrmu jatečných prasat je přímo odvislá od úrovně zpeněžování a nepřímo od výše vlastních nákladů na jednotku produkce. V roce 1997 a 1998 se stal výkrm prasat ztrátovou komoditou živočišné výroby. V roce 1997 dosáhla ztráta na 1 t jatečných prasat 640 Kč, v r. 1998 to bylo již 1 370 Kč a v r. 1999 přes očekávaný další propad ke ztrátě nedošlo v důsledku výrazného snížení nákladů na produkci. V r. 2000 se jatečná prasata opět stala jednou z mála rentabilních komodit živočišné výroby.

Produkce
V roce 1998 dosáhla tržní produkce jatečných prasat 579,9 tis. t v ž. hm., samozásobení a tržní prodej byl odhadován na 90 tis. t. ž. hm. Celková produkce byla ve srovnání s rokem 1997 nižší o 10 tis. t. V r. 1999 bylo odhadováno snížení celkové produkce o 25 tis. t proti r. 1998. Skutečná výroba vepřového masa v r. 1999 dosáhla 638,8 tis. t ž. hm. a byla proti předchozímu roku o 31,1 tis. t. nižší. V r. 2000 pokračoval proces snižování nabídky jatečných prasat o necelých 55 tis. t ž. hm. Spolu s tím došlo i ke snížení domácí spotřeby o 53,4 tis. t. Podle počtu zapuštěných prasnic a prasniček v r. 2000 lze usuzovat na určitou stabilitu event. mírné zvýšení tržní produkce jatečných prasat v r. 2001.

Kvalita
Kvalita jatečných prasat nebyla v r. 2000 (až na několik zpracovatelských podniků) hodnocena a tím i odpovídajícím způsobem zpeněžována. Na základě dohody mezi producenty jatečných prasat a zpracovatelů provádělo pravidelně 8 jatek v ČR zatřiďování podle SEUROP normy. V průběhu roku 2000 bylo takto zatříděno a zpeněžováno více než 483,7 tis. ks prasat. Do tříd S až U, tj. s podílem svaloviny nad 50 % v jatečném těle bylo zařazeno 83 %. Uvedený procentický podíl ze všech zatříděných prasat nasvědčuje tomu, že kvalita porážených zvířat v ČR je srovnatelná s kvalitou v zemích EU.
Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství „o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných prasat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti“ je povinnost pro všechny jatka porážející nad 200 ks prasat týdně provádět zatřídění dle této normy od 1.4.2001.

Konkurenceschopnost
Česká republika se připravuje na vstup do EU. Výhled chovu prasat v ČR bude spjat s výhledem konkurenceschopnosti této komodity EU v celosvětovém měřítku. Nizozemské ministerstvo zemědělství se ve své studii zabývalo konkurenceschopností komodity jatečných prasat v EU a USA, které jsou na třetím místě v produkci vepřového masa. Závěry této studie nejsou pro EU příliš lichotivé, zejména ve srovnání úrovně jak producentských, tak zpracovatelských nákladů. Rovněž exportní refundace na vývoz vepřového masa do třetích zemí jsou považovány za porušování závazku WTO.

Ing. Josef Ouředník
VÚZE Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down