Na nové techniky pro editaci genů by se mělo být nahlížet stejně jako na genetické modifikace. To byl rozsudek nejvyššího evropského soudu. To by mohlo mít důsledky ve způsobu výběru zvířat. Evropský soudní dvůr tímto rozsudkem konkurenčně znevýhodnil evropské genetické společnosti ve srovnání s podniky mimo Evropskou unii, které mohou využívat nové techniky, ke kterým patří např. CRISPR-Cas9.
Přísné bezpečnostní předpisy pro GMO
Již řadu let má Evropská unie velmi přísné bezpečnostní předpisy týkající se vývoje, pěstování a uvádění na trh geneticky modifikovaných organismů (GMO). Tyto předpisy byly zavedeny, když se ukázalo, že je možné vložit dědičné vlastnosti, které původně neměly, do rostlin. V těchto dnech jsou však k dispozici ještě sofistikovanější technologie, které umožňují modifikovat DNA v rozsahu dědičných vlastností jednoho druhu. V podstatě se dělají změny v dědičných vlastnostech rostlin nebo zvířat, aniž by se zaváděly nové vlastnosti z jiných druhů. To je zásadní rozdíl ve srovnání s geneticky modifikovanými organismy, do nichž se vkládají v podstatě „cizí“ geny.
Zákaz GMO nemá smysl a nikdy neměl. Genetická technologie je jen nástroj, který lze použít pro nesčetné účely, některé z nich jsou velmi přínosné - například zlatá rýže, která má potenciál zabránit slepotě v zemích, kde mnoho lidí závisí na rýži jako na hlavním základním jídle. Pokud někdo protestuje proti konkrétnímu použití technologie GM, je to něco, o čem se dá rozumně diskutovat. Ale zákaz všech geneticky modifikovaných organismů znamená vylití vaničky i s dítětem.
Mutageneze téměř bez výjimky
Slovo mutageneze je v tomto kontextu klíčové – je to proces, kterým se změní genetická informace organismu, což se může stát i spontánně. Po dlouhou dobu byly všechny nové metody pro úpravu genu součástí tzv. výjimky pro mutagenezi. Nově vyvinuté techniky (po roce 2001) by ale podle Soudního dvora měly být chápány podobně jako genetická modifikace a již nebudou součástí výjimky.
Ve výroku učinil evropský soud výjimku pouze pro (nové) chovatelské technologie, které „byly běžně používány i když vznikly mutagenezí, jsou dlouhodobě bezpečné." Rozhodnutí soudu tedy zní, že „organismy získané mutagenezí jsou GMO a v zásadě podléhají povinnostem stanoveným směrnicí GMO."
Selekce rostlin (a zvířat)
S novými technikami je možné vybrat rostliny rychleji než klasickými metodami. Tyto techniky však v přírodě neexistují. Evropský soud uvedl, že v zásadě tyto nové metody výběru přinášejí stejná rizika jako tradiční genetická modifikace. Nové rostliny (nebo zvířata), které byly vytvořeny pomocí nových metod selekce, by se mohly množit v prostředí a překračovat hranice. Podle soudu mohou být důsledky takového úvodu nevratné.*
