Existuje celá řada faktorů, které mohou působit na vlnu ovcí (např. suplementace makro a mikroprvky) přímo, nebo nepřímo. Genetické a environmentální vlivy jsou hlavními faktory projevujícími se na kvalitě a kvantitě vlny. Rovněž některá bakteriální, virová, plísňová a zejména parazitická onemocnění také ovlivňují parametry vlny. Dalšími faktory jsou exogenní chemikálie, hormony, počasí a fotoperioda.
Vlna je přírodní surovina získávaná především z ovcí, ale také např. z alpak, lam, některých plemen koz i králíků. Produkci a kvalitu vlny ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří plemeno, genetika ovcí, věk zvířete, část těla zvířete, ze které je vlna sbírána, barva vlněných vláken, intervaly mezi po sobě jdoucími stříháními a některé faktory životního prostředí a management Obsahuje mnohobuněčná vlákna podobná vlasům, která vyrůstají z kožních folikulů rychlostí kolem 100 mm za rok. Vlna se skládá hlavně z keratinu, vlákna mají složitou strukturu a jsou složena ze šupinovitých a kortikálních vrstev. Vlna není jednotným biologickým produktem, obecně se její fyzikální vlastnosti liší v závislosti na genetice ovcí, prostředí a managementu.
Fetální a časné postnatální období
U ovcí začíná morfogeneze vlněných folikulů v embryonálním stadiu a vyžaduje koordinaci a komunikaci více signálů k regulaci jejich růstu. Podvýživa ovcí během druhé části březosti a jehňat během několika prvních měsíců života může zabránit nebo zpomalit vývoj některých folikulů. Změny v přísunu živin do folikulů mohou mít značný vliv na rychlost produkce vláken a vlastnosti rouna. Stáda s vyšším výskytem chorob a špatným zdravotním stavem mají nižší produkční schopnost, jako je rychlost růstu a tvorba vlny. Pro vysokou rychlost růstu vlny je vyžadována vyvážená směs esenciálních aminokyselin, přísun sirných aminokyselin hraje hlavní roli při regulaci růstu a složení vlny. Hlavní požadavek je na cystin, ale i metionin, který lze snadno na cystin přeměnit a je pro stimulaci růstu vlny stejně účinný. Nadbytek metioninu může být inhibiční. Zvýšený přísun cystinu do folikulů zvyšuje podíl proteinů s vysokým obsahem síry a tím i obsah síry ve vlně. Podíl těchto proteinů ve vlně je také ovlivněn různými nutričními úpravami diet. Specifické účinky na růst vlny byly prokázány pouze u zinku a mědi a některé z nich mohou se změnami v příjmu krmiva souviset. Nedostatek zinku u ovcí způsobuje křehkou vlnu a ztrátu zvlnění; extrémní nedostatek způsobuje zastavení růstu vláken a shazování rouna. Vyšší než adekvátní hladiny zinku růst vlny pravděpodobně neovlivní. Potřeba zinku v poslední třetině březosti je nejvyšší kvůli růstu plodu, následuje přírůstek tělesné hmotnosti, udržování a produkce vláken. Nedostatek mědi způsobuje depigmentaci vlny u černých ovcí. Suplementace mědí může specificky stimulovat růst vlny. Fosfor, dusík a síra a další minerály na pastvě také přispívají k obsahu síry a bílkovin ve vláknech vlny, což zase ovlivňuje jejich vlastnosti. Různé vitamíny B mohou narušit růst vláken a jsou důležité pro udržení vysoké rychlosti růstu vlny, protože hrají roli kofaktoru pro enzymy zapojené do metabolismu metioninu a cystinu. Bachorové mikroorganismy syntetizují dostatečné množství vitamínů B pro potřeby zvířat, ale chybí průkaz na vysokou rychlost růstu vlny.
Znalosti o procesu růstu vlny a způsobu, jakým jej různé faktory ovlivňují, jsou důležité pro zachování efektivní výroby vlny. Je nutné si uvědomit rozdíly v nutričních požadavcích ovlivněné plemenem ovcí, věkem a fází produkce. Při poskytování doplňků výživy je zapotřebí zvážit i systém chovu, aklimatizační období a variace příjmu mezi zvířaty. Je třeba se zaměřit na přesné mechanismy, kterými přísun specifických živin ovlivňuje rychlost růstu nebo složení vlny u dospělých zvířat. Významu dostatečného přísunu minerálů a vitamínů je věnována malá pozornost.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2022.*