I když u nás patří jehněčí a skopové maso spíše mezi nepříliš rozšířené suroviny, tak v celosvětovém měřítku má chov ovcí značný význam. Nároky těchto přežvýkavců jsou sice poměrně malé, ale ani při jejich chovu nepřestávají platit základní zootechnická pravidla, která rozhodují o tom, zda bude chov ovcí efektivní či nikoliv.
Vyčíslení efektivity chovu je nejenom u ovcí vcelku složitou záležitostí. I když ve své podstatě stojí proti sobě zase „jen“ náklady a výnosy. Avšak jejich výsledný rozdíl závisí na řadě faktorů, jako jsou počet a užitkovost matek, množství a kvalita jimi odchovaných zvířat, náklady na krmení, veterinární prevenci a léčbu, energie a pracovní síly. Jedním z klíčových ukazatelů užitkovosti je počet jehňat odchovaných matkou, na němž je do značné míry založen úspěch chovatelského systému. Jestliže management chovu a dostupnost pracovní síly umožní zvýšit plodnost základního stáda, lez předpokládat, že využitím odpovídajícího šlechtitelského programu mohou být výsledky patrné během 4–5 let. Nejvyšší podíl úhynů jehňat připadá na první den jejich života, přičemž v prvním týdnu života dochází v souhrnu téměř k polovině úhynů. Příčin je řada: udušení při obtížném porodu, infekce, vrozené malformace, útoky predátorů, odmítnutí matkou, podchlazení atd.
Při volbě systému je třeba zvážit jeho pro a proti. Bahnění ve stájích sice pomůže ochránit jehňata před podchlazením a predátory, ale stoupá riziko infekce. Při bahnění na pastvině je pravděpodobnější úhyn v důsledku vyhladovění, podchlazení či napadení predátorem. Příliš mnoho zvířat ve skupině také přispívá k narušení průběhu porodu a zvyšuje riziko odmítnutí jehněte matkou či snížení četnosti krmení. Více komplikací bývá u prvorodiček.
Mnoha problémům a úhynům lze předcházet včasným zásahem. Dobrá příprava pomůže zlepšit produktivitu stáda, což je klíčem k úspěšné sezóně. Proto je potřeba začít včas s přípravou ustájení pro matky, desinfekcí kotců vhodnými desinfekčními roztoky nebo vápnem a jejich nastláním kvalitní slámou. Jsou-li bahnice dobře živené, správně vakcinované, vhodně ustájené a chovatel má nejen potřebné vybavení k asistenci při porodu, ale i odpovídající chovatelské dovednosti, pak lze udržet mortalitu jehňat v prvním týdnu po narození na výrazně nižší úrovni.
Malá jehňata sice většinou lépe prospívají ve stáji, a to zejména v období nepříznivého počasí, ale zejména ve velkých chovech může být problémem vytvořit dostatek míst k individuálnímu ustájení matky s jehňaty. Běžně se počítá s jedním choulem na 8-10 bahnic. Při nepříznivém počasí se mohou nároky na jejich počet zvýšit, ale často je důležitější zajistit odpovídající skupinové kotce, kde může asi osm bahnic s jehňaty zůstat až do chvíle, než je možné je pustit na pastvinu, nebo aspoň do výběhů.
Při velmi nepříznivém počasí je lepší ponechat zvířata ve stáji, což ovšem zvyšuje potřebu prostoru, podestýlky i krmiva. Někdy musí být k chovu využity i budovy, jež nejsou navrženy k ustájení ovcí, což může způsobit problémy s udržením optimálního mikroklima a vhodných hygienických podmínek. S vyšším počtem zvířat roste infekční tlak a prioritou má vždy být ochrana mláďat před onemocněním. Základem je vhodná podestýlka, nejčastěji sláma, a aplikace vápna či jiného desinfekčního prostředku před nastláním. Důležité je také zajistit dostatek kvalitního krmiva a ochránit jej před znečištěním, zejména močí a výkaly dovádějících jehňat, či jiným znehodnocením.
Chov ovcí v pastevních systémech sice pomáhá snižovat řadu nákladů, avšak řada chovatelů si stěžuje, že se jim pouze pastvou nedaří jehňata odpovídajícím způsobem vykrmit. Nicméně i bez přikrmování lze u jehňat dosáhnout vysokých přírůstků. Mezi příčiny pomalejšího růstu jehňat nejčastěji patří nezvládnutý management pastvin a nedostatečné ošetření proti parazitům, i když na vině může být též deficit stopových prvků.
Důležitou roli, zejména u jehňat po odstavu, hraje zdravotní stav a přítomnost parazitů. Mezi hlavní parazity sušších období patří škrkavky a kokcidie, v menší míře motolice jaterní. Rozšíření infekce a potřeba ošetření bývá nejspolehlivěji stanovena na základě vyšetření vzorků trusu. Při rozhodování o aplikaci a volbě odčervovacího prostředku je třeba vycházet ze situace na farmě a možné rezistence parazitů.*
Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopise Náš chov 2/2022.
