Klasickou rodinnou farmou v tom nejlepším slova smyslu, s předáváním zkušeností, poznatků a selských genů je třígenerační hospodaření rodiny Raškových na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Stanislav Raška z Asociace soukromého zemědělství Přerov se tu za pomoci a podpory svých rodičů věnuje pěstování tržních a krmných plodin, ale i svazenky, hořčice a hrachu na více než sto hektarech půdy. Živočišnou výrobu zastupuje chov masného skotu a zájmový chov koní, prasat, drůbeže a okrasného ptactva. Velkou radostí a nadějí Raškových je sedmnáctiletý syn Vojtěch, do hospodaření odmala nadšený a zapálený student Střední zemědělské školy v Přerově.
Na okraji Hostýnských vrchů, v místě zvaném Fryšták, se rozhodl roku 1890 usadit se svým synem a dvěma páry koní pradědeček nejstaršího z dnešních hospodářů – Vojtěcha Rašky. Byl sedlářem, dělal krásné postroje a jeho syn se tu věnoval sedlačině. V roce 1929 přešlo hospodaření, ale i láska ke koním, na další generaci – otec Vojtěcha Rašky se živil i povoznictvím, měl vrané koně, tak byl najímán na pohřby, věnoval se ale i práci v lese.
„Když nastala kolektivizace, nebyl tu naštěstí nikdo vystěhován, neboť zdejší statky měly všechny jen okolo deseti hektarů. Táta vzdoroval, ale v roce 1958 nakonec musel vstup do družstva jako předposlední podepsat,“ vzpomíná Vojtěch Raška a dodává: „Po změně režimu jsem se chtěl věnovat chovu koní a hospodařit jen na malé výměře, ale když předseda družstva řekl, že si vezmeme buď všechno, nebo nic, bylo rozhodnuto.“
Mléko od prvního dne
Pro sedlačinu se v té době nadchnul i dnešní hospodář, jeho syn Stanislav, který se vyučil truhlářem. A tak si v září roku 1992 k navráceným deseti hektarům půdy přivzali i mrtvý a živý inventář – stroje a šest strakatých prvotelek, a hned od prvního dne začali dodávat mléko do mlékárny a obdělávat půdu. Nechyběli a samozřejmě dodnes nechybí na farmě ani koně.
„Naplno jsme se věnovali chovu mléčného skotu a dlouhou dobu pěstovali jen krmné plodiny na 30 hektarech půdy. Měli jsme 16 dojnic, byli v kontrole užitkovosti a denní produkce mléka činila zhruba 400 litrů. Pořídili jsme si i plemeno brown swiss, které se vyznačuje vynikajícím podílem tuku a bílkovin v mléce, přezdívá se mu také sýrařské plemeno,“ informuje Stanislav Raška a dodává: „Naše farma se ale nachází v zástavbě a vybudování nového kravína namísto dosavadní stáje s vazným ustájením nebylo možné. Před dvěma lety jsme proto byli nuceni chov mléčného skotu ukončit.“
V plánu čisté stádo
Postupným převodným křížením Raškovi pozvolna přešli k chovu masného skotu o aktuálním počtu 20 kusů s vizí jeho rozšíření na více než dvojnásobek. „Rádi bychom se časem propracovali k čistému stádu aberdeen angus v red variantě,“plánuje Stanislav Raška. Jalovičky si proto hospodáři nechávají, býky prozatím prodávali jako zástav, ale počínaje letošním rokem je začnou vykrmovat.
Největší radostí jeho otce Vojtěcha jsou ale stále koně. Nadchnul se pro ty chladnokrevné, konkrétně noriky, byl jedním ze zakládajících členů členské organizace ASZ ČR – Asociace svazů chovatelů ČR, a 18 let působil v Radě plemenné knihy norika.*
