Tradiční Farmářský den se v posledních dvou letech konal kvůli koronavirové pandemii pouze online. V úterý 8. listopadu 2022 se však chovatelé a agronomové z kraje Vysočina a zájemci o odborné přednášky již sešli ve Velké Chyšce. Farmářský den uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. (VÚŽV) a Zemědělské družstvo Velká Chyška za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství (ČTPZ). Na semináři vystoupil prezident Agrární komory České republiky Ing. Jan Doležal, dále přednášející z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., a ze společnosti NutriVet, s. r. o.
Farmářský den ve Velké Chyšce na Vysočině se ve spolupráci s místním zemědělským družstvem koná již od roku 1985. Letos bylo na programu šest příspěvků: novým předpisům a povinnostem v oblasti evidence hnojení se věnoval Ing. Jan Klír, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., o důsledcích negativní energetické bilance pohovořila Ing. Markéta Schreinerová z VÚŽV, její kolega Ing. Jan Syrůček, Ph.D. se ve své prezentaci zaměřil na analýzu a vývoj nákladů na krmiva a mzdy v podnicích s chovem dojeného skotu. O poznatky ohledně produkce metanu u přežvýkavců se s přítomnými podělil Ing. Miroslav Joch, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Téma produkce metanu rezonovalo i v diskusi jeho kolegy Ing. Václava Kudrny, CSc. S novinkami v oblasti dotačních pravidel a s připravovanými opatřeními a aktualitami seznámil posluchače prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Doležal a problematiku konzervace objemných krmiv včetně možností zvyšování jejich kvality posluchačům přiblížil Ing. Václav Jambor, CSc., ze společnosti Nutrivet, s. r. o.
Požadavky na krmivo
Jak sdělil Ing. Václav Jambor, při výživě přežvýkavců krmíme bachor. „V podstatě se jedná o temperovaný fermentor o velikosti zhruba 150 až 200 litrů. Krmivo musí být chutné, aby zvíře bylo schopno předloženou siláž přijmout v maximálně míře podle aktuálního obsahu bachoru. Siláž nesmí obsahovat jedovaté sekundární metabolity, které negativně ovlivňují příjem sušiny u zvířat a zatěžují organismus detoxikací těchto jedovatých látek,“ komentoval přednášející.
Účelem konzervace pícnin je sklizeň dané pícniny v optimální fenofázi jak z hlediska kvantitavních ukazatelů (výnos sušiny pícniny z ha), tak také kvalitativních ukazatelů (podíl škrobu, stravitelnost vlákniny, resp. NDF) a následně inhibovat všechny rozkladné procesy biomasy během fermentačního procesu siláží. „Cílem je vytvoření kyseliny mléčné ze zkvasitelných cukrů (uhlohydrátů), vytvořením optimálního pH siláže pod 4, tím dochází k inhibici rozkladných mikroorganizmů a hydrolytických enzymů a následné stabilizaci biomasy během skladování v silážních žlabech,“ uvedl Václav Jambor.
