O vlivu kvality siláže na zdraví a plodnost dojnic přednášel na mezinárodním kongresu v Brně Dave Davies z Velké Británie. Podle něho jsou pastva a konzervovaná krmiva základem všech udržitelných systémů chovu skotu. Nezbytné je pochopení vztahu mezi biochemií siláže a výživou přežvýkavců.
Fermentace v siláži závisí na tom, jak se ve vodě rozpustné sacharidy přemění na kyselinu mléčnou, volné mastné kyseliny, etanol a další složky obsahující volný uhlík. Relativní koncentrace těchto rozdílných komponentů může mít hlavní vliv na příjem krmiva a stupeň fermentace v bachoru.
Energie a zdraví dojnic
Kvalita fermentace siláže ovlivňuje obsah bílkovin, aminokyselin, čpavku, aminů, rozpustného proteinu, protein degradovatelný a nedegradovatelný v bachoru na jedné straně a cukry, kyseliny mléčná, octová, propionová a máselná na straně druhé ovlivňují příjem siláže a tedy obsah močoviny v krvi a mléce, příp. negativní energetickou bilanci a potažmo plodnost krav.
Jedním z klíčových faktorů pro zlepšení fertility dojnic je snížit vliv negativní energetické bilance v prvních několika týdnech po otelení. Jedním z praktických řešení může být přídavek propylenglykolu do krmné dávky v množství asi 500 g. Každá molekula propylenglykolu je přeměněna na molekulu kyseliny propionové, a ta je bachorem absorbována. Jeho energetická hodnota je 28 MJ/kg. Každá molekula kyseliny mléčné je v bachoru fermentována na propionát a půl molekuly metanu. Takže siláž obsahující 100 g/kg sušiny kyseliny mléčné dodává navíc 2 MJ energie, a to se nebere v potaz energie ušetřená redukcí metanu.
Důležitost rychlého poklesu pH, pokud se týká degradace bílkovin a výsledné dusíkové frakce v siláži, je lépe známá než otázka ve vodě rozpustných sacharidů. Tady leží jádro problému vztahu mezi biochemií siláží a výživou bachoru. Biochemici studují degradaci bílkovin na čistý protein, aminy a čpavek, zatímco výživáři mluví o proteinu degradovatelném a nedegradovatelném v bachoru, by-pass proteinu, někdy rozdělují protein na rychle a pomalu degradovatelný.
Močovina a plodnost
Dominantní kyselinou bachoru je kyselina octová, podílí se nevíce na celkové produkci těkavých mastných kyselin (60–65 %), přičemž jednotlivé mastné kyseliny vstřebávají různou intenzitou. Stěnou bachoru se velká část masných kyselin vstřebává a rychlost vstřebávání závisí na délce uhlíkového řetězce (octová 28 %, máselná 72 %).
Protein v krmné dávce se dělí na dvě frakce, protein degradovatelný v bachoru (RDP) a v bachoru nedegradovatelný (RUP). RDP se štěpí na aminokyseliny, čpavek a nukleovou kyselinu a slouží pro syntézu mikrobiálního proteinu. Efektivitu syntézy mikrobiálního proteinu ovlivňuje příjem RDP z krmiva. Při nadbytečném přísunu proteinu degradovatelného v bachoru roste i množství čpavku, který se vstřebává do krve a zvyšuje se v ní tak koncentrace močoviny a klesá syntéza mikrobiálního proteinu. Bylo zjištěno, že vysoký obsah močoviny v plazmě souvisí s poklesem pH v děloze a vede ke vzniku nevhodného prostředí pro vývoj časného embrya. Jiní autoři uvádějí, že nebřezí krávy s vysokým obsahem močoviny v mléce mají dlouhý interval mezi říjemi a také nízkou koncentraci progesteronu v krvi, která inhibuje vývoj embrya.
Jak si poradit
Přestože je plodnost skotu ovlivněna mnoha faktory, výživa je ten hlavní. Dvěma klíčovými faktory jsou negativní energetická bilance a obsah močoviny v krvi.
Zkuste zvýšit příjem siláže jejím ošetřením inokulanty (přednášející doporučil inokulanty s homofermentativními i heterofermentativními mléčnými bakteriemi) a zvyšte tak příjem energie. Zvyšte koncentraci kyseliny mléčné v siláži, dodáte tak kravám dostupnou energii a kyselina mléčná brání ztrátám energie vylučováním metanu. Zabráněním degeneraci proteinů v silážních žlabech se zvýší intenzita syntézy mikrobiálního protein, redukují se ztráty čpavku v bachoru, a tak nebudou oocyty vystaveny vlivu močoviny, zlepší se pH dělohy, koncentrace progesteronu v krvi a klesne toxický vliv na formování a přežívání blastocysty.*
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2014
