29.01.2020 | 01:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Fermentovaný řepkový šrot místo oxidu zinku

Bylo zjištěno, že fermentovaný řepkový šrot je přinejmenším stejně účinný jako oxid zinečnatý, má vliv na zlepšení růstu selat, vývoje jejich střeva a zdraví. To byl výsledek nedávné studie vědců z Kodaňské univerzity a Aarhus University, která byla zveřejněna v časopise Animals. Spoluautorem článku byla dánská společnosti Fermentation Experts.

Výzkum byl proveden v souvislosti s postupným ukončením krmení oxidu zinečnatého (ZnO) odstavovaným selatům v Evropě – po roce 2022. To znamená, že producenti vepřového masa potřebují nová řešení ke zvládnutí problému se zdravím selat po odstavu.

Studie posuzovala, zda by řepková moučka mohla zlepšit výkon odstavených selat a stimulovat vývoj střev a zrání střevní mikrobioty, když se nebude krmit oxid zinku. Pro pokus bylo použito celkem 1240 odstavených selat ve věku od 28 do 85 dnů.

 Selata byla rozdělena do pěti skupin se základní krmnou dávkou:

  • nebyly přidány žádné doplňky (negativní kontrola);
  • přidáno 2500 ppm oxidu zinečnatého (pozitivní kontrola);
  • přidána fermentovaná řepková moučka
  • přidána řepka kofermentovaná jednou hnědou makro řasou (Ascophylum nodosum); h
  • přidána řepka kofermentovaná dvěma hnědými makro řasami (Ascophylum nodosum a Saccharina latissimi).

K fermentaci řepkového šrotu došlo za použití inokula sestávajícího ze tří fermentačních bakterií mléčného kvašení, kterými jsou Pediococcus acidilactici, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus plantarum.

Selata, která dostávala řepky fermentované samostatně i  společně s makrořasami, měla podobnou nebo zlepšenou produkční výkonnost ve srovnání se selaty, která dostávala oxid zinečnatý. Kromě toho vědci napsali, že možnosti s oxidem zinečnatým, řepkovým šrotem, fermentovaným samostatně a oběma druhy řas stimulovaly vývoj klků tenkého střeva více než v případě negativní kontroly. Dále psali, že fermentované řepky zlepšily vývoj sliznice tlustého střeva a snížily známky zánětu. V neposlední řadě všechna fermentovaná krmiva včetně oxidu zinečnatého vyvolala podobné změny ve složení a rozmanitosti mikrobioty tlustého střeva ve srovnání s dávkou, která neobsahovala žádné přísady.

Růst, vývoj střev a zdraví

Závěrem autoři psali, že růst selat, vývoj střeva a zdravotní ukazatele byly udrženy nebo zlepšeny, když byl zinek v krmivu nahrazen pouze fermentovaným řepkovým šrotem. Dodali, že to lze přičíst zlepšenému vývoji klků tenkého střeva a sliznice střev, zlepšené funkci střevní bariéry v tenkém a tlustém střevě (celistvost sliznice a klků, přítomnost lymfoidní tkáně trávicího traktu a zanedbatelné indexy zánětu střeva) a změnám mikrobioty tlustého střeva ve směru větší mikrobiální diverzity.*

 Zdroj: www.allaboutfeed.net/Feed-Additives/Articles/2020, 29. 1. 2020

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down