Floppy kid syndrom kůzlat probíhá jako akutní onemocnění projevující se náhlou svalovou slabostí mláďat, které je způsobené metabolickou acidózou bez dehydratace. Etiologie onemocnění je nejednoznačná, příčiny mohou být infekční i neinfekční. Jde o onemocnění charakterizované těžkou poruchou metabolismu mladých kůzlat, které lze v případě včasného rozpoznání úspěšně léčit. Na druhou stranu způsobuje onemocnění chovatelům malých přežvýkavců značné škody úhynem nemocných kůzlat.
V Kanadě se onemocnění objevilo u kůzlat, která byla hospitalizována na veterinárních klinikách mezi rokem 1988–1990. Onemocnění se projevovalo metabolickou acidózou bez dehydratace. S postupným rozvojem chovu koz se od konce 90. let popisuje toto onemocnění také v Evropě. Incidence výskytu tohoto onemocnění se rok od roku mění, přičemž se s častějším výskytem tohoto onemocnění můžeme setkat u masných plemen koz oproti plemenům dojným. Etiologie FKS je nejednoznačná (překrmování mlékem, E. coli, Clostridie), zvažuje se i nedostatek některých minerálních látek (draslíku) ve výživě a krvi koz a kůzlat. Většina autorů však floppy kid syndrom definuje jako onemocnění, které je způsobené metabolickou acidózou z neznámé příčiny.
První případy syndromu svalové slabosti kůzlat byly v České republice popsány přibližně před 12 lety. K úhynům nemocných kůzlat, u kterých není zahájena intenzivní léčba, obvykle dochází do 24 hod. od zpozorování prvních příznaků. Floppy kid syndrom probíhá jako akutní onemocnění, které se projevuje náhlou svalovou slabostí (ataxie, paréza až paralýza) mláďat nejčastěji ve věku do dvou týdnů po porodu. Onemocnění probíhá tak akutně, že během několika hodin se ze zdravého vitálního kůzlete, stává kůzle těžce nemocné. Úhyny kůzlat bývají zapříčiněny zejména pozdním odhalením onemocnění, nesprávně stanovenou diagnózou a neadekvátní léčbou. Postižená kůzlata jsou apatická a somnolentní. Na začátku onemocnění mají kůzlata nižší tělesnou teplotu, vykazují neochotu k pohybu. Polehávají v laterální poloze, hlava jim přepadá k boku těla, neudrží se na nohou, popřípadě zaujímají psí posed a při vyšetření jsou tzv. hadrovitá. Mláďata netrpí průjmem ani respiračním onemocněním. Některá z postižených kůzlat však Vzhledem k tomu, že úprava metabolické acidózy se provádí nitrožilní aplikací a musí být přesně dávkována, je nutné k nemocným kůzlatům zavolat veterinárního lékaře. Základem terapie kůzlat, trpících floppy kid syndromem s výraznými klinickými projevy svalové slabosti je intravenózní podání hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3), které je doplněno o infuzní aplikaci rehydratačních roztoků s obsahem vitamínů, elektrolytů a aminokyselin s přídavkem 5% glukózy. Uzdravení kůzlat po infuzi bikarbonátu je velmi rychlé; zlepšení svalové slabosti je pozorováno za 4–5 hodin léčby, ale i dříve. Ve většině případů dojde již po jednom nitrožilním podání léčiv upravujících překyselení organismu k výraznému ústupu klinických příznaků a další intravenózní aplikace již nejsou nutné a následné aplikace přípravků probíhá per os.
Povinností každého chovatele je, aby svá zvířata denně kontrolovat. V některých případech, zejména v rizikovém období života mláďat, je vhodné pro zajištění jejich welfare a dobrého zdravotního stavu, četnost kontrol navýšit. Protože ideální prevence syndromu svalové slabosti kůzlat neexistuje, je důležité včasné rozpoznání nemoci, které následně zvyšuje úspěšnost léčby a záchranu kůzlat. Z tohoto důvodu je vhodné, aby chovatel kůzlata ve stádě kontroloval několikrát denně a zaměřil se na jejich vitalitu a pohybové schopnosti.
MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D., FVHE VFU Brno, AF Mendelovy univerzity Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2020.*
