Začátky hospodaření na rodinné farmě Konvalinkových z Jimramovských Pavlovic v okrese Žďár nad Sázavou se začaly psát v roce 1992. Posledním impulsem k založení vlastního podniku byla nepružnost místního zemědělského družstva.
V restitucích získala rodina 25 hektarů zemědělské půdy a devět hektarů lesa. Na zhruba polovině této výměry se pěstovaly brambory, obilniny, řepa a hrách, zbytek plochy tvořily louky a pastviny. Dnes jsou trvalé travní porosty všude. Jediným nedostatkem tohoto systému je absence slámy, ta se ale dá podle hospodáře Zdeňka Konvalinky snadno řešit pomocí sousedských a přátelských vztahů.
„Chov dojnic jsme měli na úrovni,“podotýká mladší z chovatelů Libor Konvalinka, „v té době se dojilo 5500 kilogramů mléka ročně na kus a všechny plemenice byly zapsané v kontrole užitkovosti. Při vstupu republiky do Evropské unie bychom museli ale vynakládat značnou částku peněz na rekonstrukci prostor na volné ustájení s dojírnou. A tak jsme zůstali pouze u masného skotu, u plemene charolais,“ dodává farmář.
Charolais od Jindřichova Hradce
V roce 1994 nakoupili hospodáři základní stádo z farmy Vlastimila Rešla z Jindřichohradecka, který dovezl původní chovný materiál z Francie. Vybrali si šest plemenic různého věku a jednoho půlročního býčka. V současnosti je na pastvinách farmy Konvalinkových celkem 54 kusů skotu, z toho 48 stoprocentních zástupců plemene charolais a šest krav plemene české strakaté. Za mírnou nevýhodu považují farmáři rozdělené pastviny, které se rozkládají celkem na čtyřech stanovištích. Výhledově by proto chtěli získat větší celky na méně místech.
Dalším problémem vzdálenějších pastvin bylo donedávna období zapouštění. Při výlučném používání býků z inseminace bylo leckdy obtížné sladit inseminační úkony s chodem celého podniku. Tento argument posloužil jako jeden z důvodů pro nákup vlastního plemenného býka. V loňském roce si při výběrech býků na odchovně Grygov Konvalinkovi vyhlédli plemeníka Kalibr (ZCH 670), kterého také za 110 000 korun v dražbě koupili. Vybrali si jej hlavně pro jeho vysoké plemenné hodnoty a také pro vynikající exteriér a osvalení. Dalším kladem je výskyt lehkých porodů.
Organizace připouštění je podle Libora Konvalinky jednoduchá, telení je plánováno na měsíce leden až duben. V odpovídajícím termínu se vybrané kusy inseminují špičkovými francouzskými býky a zbylé krávy a jalovice jsou připuštěny na pastvě vlastním plemeníkem. Odpadá tedy složité přehánění jalových kusů zpět do stáje jako tomu bylo v minulosti.
Zpeněžení jatečného skotu je dnes podle slov chovatele na celkem dobré úrovni, jatka Tišnov, Polička i Kostelec u Jihlavy, na která běžně dodávají, jim platí okolo 28 Kč za kilogram živé hmotnosti krávy, zhruba 60 Kč/kg telete, kolem 80 Kč/kg za býčka do 100 kilogramů a asi 50 Kč/kg za stejnou kategorii jaloviček.
Ocenění z výstav
Konvalinkovi se se svými zvířaty zúčastňují i národních výstav masného skotu v České republice. A jsou úspěšní, jmenujme například PragaAgro Letňany 2003, kde získali dvě první místa v kategorii starších i mladších jalovic, a stříbro za další starší jalovici nebo pohár pro šampiónku z letošní výstavy v Litomyšli.
Plány do budoucna nemají chovatelé nijak velkolepé, chtěli by nakoupit další mechanizaci a rozumně navýšit stavy dobytka.
