Problematikou tvorby a snášky vajec se zabývala řada publikací. Naše sdělení z těchto poznatků vychází s tím, že se podrobněji zaměřuje na úlohu hlavních regulačních mechanismů, kterými jsou tyto procesy řízeny.
Za 4 až 5 hodin po masivní sekreci luteinizačního hormonu dojde k prasknutí největšího preovulačního folikulu. Vlastní proces folikulogeneze u kura byl popsán v naší nedávné práci (Kotrbáček a kol. 2018), Uvolněná žloutková koule je zachycena prvým úsekem vejcovodu, jeho nálevkou – infundibulem (obr. 1). Se žloutkem se do nálevky dostává i samičí pohlavní buňka – oocyt. V případě, že předcházelo spáření nosnice s kohoutem, dochází v této části vejcovodu ke kontaktu oocytu se spermiemi, které jsou v nálevce deponovány. Časově je oplozovací schopnost podstatně delší, než je tomu u savců a pohybuje se kolem jednoho měsíce. Žloutek se v nálevce zdržuje 15 až 30 minut. Během této doby vytvoří slizniční žlázky infundibula kolem něho bílkovinný obal. Jde o tenké pouzdro, na které se v další části vejcovodu upnou tzv. chalázy, neboli poutka.
Doc. Ing. Václav Kotrbáček, CSc.,
MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.,
prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc.
Více najdete v Našem chovu 3/2019