Doposud byla nejběžnější metodou jak předejít vzniku kančího pachu kastrace selat během několika dnů po narození. Legislativa EU počítá s ukončením chirurgické kastrace bez anestezie v členských státech do roku 2018. Toto opatření vznikalo pod tlakem ochranářských organizací s cílem zvýšit pohodu a welfare zvířat. Je proto nutné hledat možnosti jak výskyt kančího pachu v mase eliminovat a zabránit tak ekonomickým ztrátám při výkrmu kanečků.
Možností se nabízí hned několik. Je možno dále kastrovat za použití anestezie, využití ,,chemické kastrace“, nebo zkrmovat takové komponenty v kompletní krmné směsi, které snižují hladinu kančího pachu. Rovněž je možný i výkrm kanečků. Výkrm kanečků se zdá být ve srovnání s ostatními kategoriemi prasat (prasničky a vepříci) jako výhodnější, především díky lepší růstové intenzitě, lepší konverzi krmiva a dosažení vyšší zmasilosti díky produkci samčího pohlavního hormonu androstenonu (Kanečky lze vykrmovat do nižších porážkových hmotností a tedy nižšího věku (4 měsíce), kdy není ještě kančí pach tak patrný. Při výkrmu kanečků lze i využít poznatků molekulární genetiky a pokusit se výskyt kančího pachu omezit selekcí podle genotypu jednotlivých zvířat.
Proto můžeme rovněž uvažovat o využití selekce na základě jednobodových mutací (SNP) ve vybraných genech prasat. Identifikace vhodných SNP způsobujících kančí zápach, by mohla urychlit jeho odstranění v rámci šlechtitelské práce v chovech, a tím odstranit potřebu kastrace kanečků. Různé geny mohou kódovat důležité enzymy pro syntézu (vznik) a metabolismus jednotlivých složek kančího pachu a právě polymorfismy v kódující oblasti těchto genů, mohou působit na hladiny těchto složek.
