Nástup genomiky a její široká aplikace u skotu způsobily revoluci v šlechtitelských programech mnoha způsoby. Genomika výrazně zvýšila přesnost výběru zvířat, a tím otevřela možnost výběru u vlastností s nízkou dědivostí nebo obtížně sledovatelných. Využití genomiky v živočišné výrobě se odráží v masivním nárůstu používání technologie na farmě ke sledování zvířat, takzvaného boomu přesného chovu hospodářských zvířat. Genomika tedy může být nástrojem pro zlepšení udržitelnosti farmy.
O tomto tématu jsme hovořili s doc. Dr. Ing. Josefem Kučerou (JK), výkonným místopředsedou představenstva Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., a Ing. Davidem Lipovským (DL), vedoucím odboru plemenářské práce a vedoucím laboratoří v téže společnosti.
Může spolu souviset genomika a smart farming?
JK: Stále detailnější popis jednotlivých genomů umožňuje charakterizovat genetickou podstatu mnoha složek komplexních znaků z relativně omezeného počtu zvířat (spíše než z tisíců tradičně potřebných). Má tedy potenciál určit klíčové geny a molekulární produkty, které kódují, a tím identifikovat nové kandidátské biomarkery pro hlavní fyziologické mechanismy, které jsou základem, například pro odolnost a efektivitu příjmu krmiva. Smart farming – nejrůznější senzory na farmách – je cesta, jak získávat velké množství automaticky zaznamenávaných údajů a propojit je s genomickým skenem zvířat.
Genomika u produkčních znaků se používá už řadu let. Mají chovatelé šanci efektivně ovlivnit i znaky s nízkou dědivostí?
JK: Nízká úroveň dědivosti některých zdravotních znaků u skotu by neměla být důvodem pro pomalý genetický zisk. Je ale nutné se zaměřit na efektivní a cílené využívání již existujících systémů pro sběr a záznam zdravotních fenotypů – tedy informací o stanovených diagnózách a léčení zvířat. Existence dostatečné využitelné genetické variability zdravotních znaků naznačuje, že jakmile je dosaženo vysoké přesnosti výběru, pak je skutečně možný rychlý genetický zisk, a tedy fenotypový zisk. V kombinaci s daty ze senzorů je to jednoznačně cesta příštích let.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 10/2020
