Genotypizace se staly nedílnou součástí šlechtitelských programů pro různé druhy hospodářských zvířat, ovce nevyjímaje. V roce 2002 bylo v ČR zavedeno genotypování ovcí za účelem vyřazení jedinců geneticky vnímavých ke klusavce s cílem ochrany zdraví stád, ale i trhu s ovčími produkty. V roce 2010 bylo následně do šlechtitelského programu zařazeno ověřování parentity ovcí, zacílené na zlepšení kvality rodokmenových informací a tím i zpřesnění odhadu plemenných hodnot a efektivnějšímu šlechtění.
U některých způsobů připouštění ovcí může být určování rodičů problematické. Inseminace u ovcí se v ČR využívá minimálně. U připouštění, kdy se využívá více beranů, nelze určit původ jehňat ze strany otce. Úspěch systémů genetického hodnocení je však přímo ovlivněn přesností rodokmenů. Chybná identifikace rodičů snižuje genetický zisk a je ekonomicky nevýhodná. Markery DNA, ať už to jsou mikrosatelity nebo SNP, se dědí po rodičích, se jeví jako užitečné prostředky pro odvození informací o původu. Lze je využít jak k určení nesprávnému přiřazení rodičů, tak k přiřazení ke skutečným rodičům.
Jak čipy DNA, tak data sekvence celého genomu mohou poskytnout mnohem přesnější odhady vztahu mezi jedinci než záznamy z rodokmenu. Obzvláště důležité je to v případech, kdy nemáme přesná data o původu jedince. Selekce takovýchto jedinců může vést ke ztrátě genetické rozmanitosti. Zároveň přesnější určení předků může umožnit lepší výběr beranů i bahnic a zabránit tak náhodnému příbuzenskému páření.
Zpřesnění odhadu PH
Genomická selekce založená na fenotypových, genotypových a rodokmenových datech otevírá nové perspektivy pro šlechtitelské programy u ovcí. Dostupnost molekulárních dat umožňuje vývoj a komerční využití této selekce. Genomické odhadované plemenné hodnoty (GEPH) lze odhadnout u mladých jedinců s genotypy, u kterých neznáme budoucí fenotyp tedy jejich užitkovost. Genomická selekce může být například užitečná u masných plemen ovcí, zejména pro vlastnosti, které jsou měřitelné v pozdějším věku jejich života, jako je reprodukční schopnost bahnic, sezónnost bahnění nebo dlouhověkost. Zároveň může pomoci při hodnocení jatečně upravených těl, složení a kvality masa, které se obvykle hodnotí na základě příbuzných jedinců nebo vyžaduje porážku zvířete. GEPH zároveň zvýší přesnost selekce a zkrátí generační interval. Existují dvě metody předpovědi GEPH, jednokroková a dvoukroková metoda. Jednokroková metoda je založena na upřesnění příbuzenských vztahů, je výpočetně méně náročná a její velkou výhodou je možnost předpovědi GEPH pro celou populaci (genotypované a negenotypované jedince současně). K předpovědi GEPH metoda využívá současně všechny fenotypové, rodokmenové a genotypové informace, včetně fenotypových informací o negenotypovaných jedincích.*
Zpracováno v rámci projektu LTAUSA19117 a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0718. Použitá literatura na požádání u autorů.
Ing. Michaela Černá 1,2
Ing. Michaela Brzáková, Ph.D.1
Ing. Michal Milerski, Ph.D.1
1 VÚŽV Praha, v. v. i.,
2 ČZU v Praze
Kontakt: cerna.michaela@vuzv.cz
Celý článek najdete v NCH6/2021.
