Jak muslimské populace migrují po Eurasii, roste poptávka po halal mase a tedy i krmivech. Během několika posledních let se krmivo halal celosvětově značně rozšířilo a upevnilo pozice mimo muslimský svět. Tento trend bude velmi pravděpodobně pokračovat. Muslimové představovali v roce 2010 přibližně 25 % populace na celém světě a nadále zůstávají jedinou hlavní náboženskou skupinou, u níž se předpokládá rychlejší nárůst počtu než celosvětové populace jako celku.
V důsledku toho roste trh s halal produkty. Halalské potraviny měly v roce 2017 celosvětovou tržní hodnotu přibližně 1,4 miliardy dolarů a očekává se, že v roce 2023 dosáhne 2,6 miliardy dolarů. V další studii provedené společností Coherent Market Insights byl globální trh s halal potravinami v roce 2018 oceněn na 715 miliard dolarů a předpokládá se, že v letech 2019 až 2027 bude vykazovat příjmy vyšší o 12,7 %. Halal znamená v arabštině povolený, přípustný.
Výroba krmiv pro halal potraviny
Produkce hala krmiv se řídí seznamem zakázaných složek. Například masokostní moučka je v krmivu pro halal drůbež zakázána a nahrazena sójovou moučkou. Antibiotika, růstové stimulátory a některé doplňkové látky v krmivech také nejsou povoleny. Zrna použitá v krmivech halal nesmí být opracována ničím, co je definováno jako haram neboli zakázané. Jedním z nejdůležitějších požadavků je, že žádný z produktů neobsahuje vepřovou DNA. Naprostá většina zemí produkujících halal zakazuje použití živočišných bílkovin v krmivech. Některé země je však povolují, pokud nejsou „haramové“, například nevyrábějí se z prasat nebo uhynulých ptáků nebo zvířat. Některé země přísně zakazují používání geneticky modifikovaných organismů (GMO) pro krmiva halal.
Zbavte se konvenční produkce potravin
Ať už žijí v Evropské unii, Rusku, Asii nebo na Arabském poloostrově, většina muslimů se snaží vyhnout nákupu konvenčních potravin, což platí pro všechny chované druhy zvířat. Halal certifikace je např. v Rusku, tedy v zemi, kde hlavním náboženstvím je pravoslavné křesťanství, široce používána. Téměř polovina výrobců drůbežího masa získala certifikát shody s halal standardy, vyrábí halal drůbež spolu s konvenčními produkty. Existují ale také společnosti, které plně přešly na výrobu halal potravin. Například v petrohradská drůbežárna Udarnik začala vyrábět výhradně halal drůbež už v roce 2016. Poptávka po halal výrobcích roste o 30 až 40 % ročně a počet obchodů prodávajících halal potraviny v Petrohradu také rychle stoupá.
Mění se demografický profil Evropy
Rostoucí poptávka po halal produktech, byla do značné míry zaznamenána v historicky křesťanských regionech i u spotřebitelů, kteří se nepovažují za muslimy. Rostoucí počet uprchlíků ze Sýrie a dalších převážně muslimských zemí se stěhuje do Evropy. Několik supermarketů a hypermarketů, včetně Tesco ve Velké Británii a Carrefour ve Francii, má ve svých prodejnách halal sekce. Kromě toho společnost Tesco prostřednictvím své dceřiné společnosti v Malajsii uzavřela smlouvu s Nestlé Malajsie na dodávku výrobků s certifikací halal do obchodů Tesco ve Velké Británii a aktivně spolupracuje s dodavateli halal potravin, jako je Ummah Foods Ltd., aby posílila své postavení na celosvětovém trhu. Studie z výzkumného centra se sídlem ve Washingtonu naznačuje, že podíl muslimské populace v EU by se mohl zvýšit ze 4,9 % v roce 2016 na 14 % do roku 2050. Muslimský podíl na německé populaci by mohl vzrůst z 6,1 % v roce 2016 na 19,7 % v roce 2050. Na druhé straně stále existují regiony, kde růst poptávky po halal potravinách a krmivech není patrná, a ani se neočekává. Například v Polsku se předpokládá, že podíl muslimů vzroste z 0,1 % v roce 2016 na 0,2 % v roce 2050, což zjevně nestačí ke stimulaci růstu produktů halal na domácím trhu. V euroasijské hospodářské unii (EEU) – východním obchodním bloku složeném z Ruska, Běloruska, Arménie, Kazachstánu a Kyrgyzstánu – lze do jisté míry připsat rychlý růst poptávky po halal produktech tomu, co se označuje jako krize důvěry spotřebitelů. Více než polovina drůbeže a téměř všechny porážky a zpracovatelské podniky ovcí v Rusku má halalské certifikáty. Za posledních patnáct let se podíl halal drůbeže v místním maloobchodu zvýšil z 2 % na téměř 25 %. V některých regionech Ruska – zejména v jižních a Volžských oblastech, kde dominuje muslimská populace, tvoří více než 50 % veškerých potraviny v maloobchodě halal potraviny. Někteří producenti drůbeže v Tatarstánu a na severním Kavkaze dodávají pouze halal produkty. Muslimové, kteří tvoří asi 13 % populace země, však nakupují méně než polovinu z celkového počtu kupujících halal potravin.
Otázkou jsou náklady na krmivo
Krmení zvířat halal krmivem je považováno za poměrně drahé, ale při správném managementu tomu tak není. V závislosti na určitých trzích by cenový rozdíl mezi masokostní moučkou a sójovou moučkou mohl být kolem 50 %. Přesto je podíl masokostní moučky v krmivu obvykle nízký a omezený pouze na 5 %, Pokud jde o halal drůbež, existuje rozdíl v ceně konečných produktů, ale nesouvisí to přímo s krmivem. V zemích Arabského poloostrova jsou zvyklí na hmotnost jatečně upraveného těla brojlerů od 0,9 do 1,2 kg. Při chovu drůbeže na vývoz musí producent snížit hmotnost, což vede k růstu konverze a a ke zvyšování výrobních nákladů na kilogram produkce.*
Zdroj: Vladislav Vorotnikov, FeedStrategy, leden 2020, s. 26–30
