Biotechnologický postup označovaný jako semicloning využívá buňky speciálně připraveného embrya nesoucího výhradně samčí dědičnou informaci. dědičnou informací. Buňky embryí vybraných na základě výsledků genetických analýz nahrazují spermii při oplození vajíčka. Semicloning tak nabízí výrazné zpřesnění ve šlechtění skotu.
Moderní biotechnologie dovolují oplodnit vajíčko i jinými buňkami, než je spermie. V humánní asistované reprodukci se využívají k oplození i nižší vývojová stádia spermiogeneze, např. haploidní spermatidy nebo diploidní spermatocyty. Při oplození in vitro u skotu se ale rutinně využívají spermie s haploidní dědičnou informací (tj. s jednou sadou chromozomů). To s sebou nese určitou míru nejistoty v přenosu otcovského genotypu.
Androgenetické embryo místo spermie
Základem semicloningu je vytvoření tzv. androgenetického embrya, které obsahuje výhradně otcovskou dědičnou informaci. Mateřskou dědičnou informaci takové embryo postrádá. Embryo vznikne z vajíčka, z kterého vědci odebrali mateřskou dědičnou informaci podobně, jako je tomu při klonování metodou, kterou přišla na svět ovce Dolly. Do „prázdného“ vajíčka je pak vstříknuta spermie. I když má takto vzniklé embryo jen otcovskou dědičnou informaci, zahájí vývoj a dělí se na embryonální buňky tzv. blastomery. Každá z nich ale nese jen dědičnou informaci pocházející ze spermie. Vývoj embrya pokračuje až do stádia moruly, kdy je zárodek tvořen několika desítkami blastomer. Vědci z embrya odeberou několik buněk, embryo pak zmrazí a uloží do tekutého dusíku. Na odebraných buňkách provedou genetické testy, jejichž výsledky prozradí, jakou kombinaci chromozomů a jaké varianty genů spermie nesla.
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., 1,2
Ing. Tereza Žalmanová, Ph.D., 1
Ing. Šárka Prokešová, 1
Ing. Beáta Michálková, 1
Ing. Kristýna Hošková, Ph.D., 1
Ing. Tomáš Kott, Ph.D. 1
1) Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
2) Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt: petr.jaroslav@vuzv.cz
Více v Našem chovu 12/2024.
