Česká republika patří v rámci členských zemí ICARu mezi země s nejvyšším relativním počtem krav zapsaných v kontrole užitkovosti (přes 90 %). Více než 70 % plemenic v kontrole užitkovosti je v Norsku, ČR, Dánsku, Švédsku, Nizozemí, Německu, Slovensku, Maďarsku, Finsku a Estonsku.
V kontrolním roce 2001 (říjen 2000 až září 2001) pokračovala stejně jako v minulých letech redukce počtu plemenic a farem s chovem dojnic. V letošním roce došlo k poklesu počtu plemenic zapojených do kontroly užitkovosti o 8155 kusů na 471 404 krav. Vzhledem k tvrdým ekonomickým podmínkám došlo ke zvýšení průměrného počtu krav chovaných v rámci jednoho podniku a stáje v kontrole užitkovosti.
V grafu 1 je uveden vývoj průměrného počtu plemenic zapojených do kontroly užitkovosti v jedné stáji, kde došlo k nárůstu z 96 v roce 1996 na 124 krav v roce 2001 (o 29 %). Průměrná koncentrace krav v podniku se pohybovala v letech 1996 až 2000 v rozmezí 191 až 197 krav a v roce 2001 vzrostla na 205 plemenic. Zvyšování velikostí podniků a koncentrace plemenic je celosvětovým trendem a je jedním ze základních předpokladů pro zvyšování produktivity, rentability a konkurenceschopnosti.
Jedním z dalších předpokladů dosahování příznivější ekonomiky je dostatečná intenzita chovu dojnic. V kontrolním roce 2001 poprvé v historii překročila průměrná dojivost za normovanou laktaci hranici 6000 kg mléka (6136 kg), v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 381 kg mléka (metoda A+B). Produkce bílkovin v letošním kontrolním roce vzrostla na 205 kg, což je nárůst o 11 kg v porovnání s předchozím rokem. V tabulce 1 je uveden přehled nejdůležitějších ukazatelů v období let 1996 až 2001 získaných v podnicích, kde se využívá metoda kontroly užitkovosti A+B. Za velice pozitivní lze také považovat snížení obsahu tuku na 4,14 %. Přesnější informace o dojivosti za normované laktace podává graf 2, kde je přehled plemenic zařazených do intervalů podle průměrné dojivosti a přehled o vývoji tohoto ukazatele v období let 1996 až 2001 je v tabulce 2. Z této tabulky je jasně patrná perspektivní tendence zvyšování podílu plemenic zastoupených v v intervalu dojivosti 6 až 7000 kg z 9,2 % v roce 1996 na 21,8 % v roce 2001 a nárůst počtu plemenic v intervalu nad 7000 kg mléka na 27,8 %, což je jedním ze základních předpokladů zvyšování produktivity a snižování jednotkových nákladů a tím i zvyšování předpokladů pro dosahování ziskovosti. Stejně příznivé výsledky byly dosaženy i v zastoupení podniků v jednotlivých intervalech členěných podle průměrné dojivosti v kontrolním roce 2001, které jsou uvedeny v grafu 3.
Zároveň s velkým nárůstem dojivosti, produkcí bílkovin a zlepšení struktury mléčných stád je také důležité uvést určité rezervy v ekonomice chovu dojnic. Jednou z rezerv je vysoký podíl plemenic zastoupených na první laktaci 32,9 % (metoda KU A+B), dále došlo v porovnání s loňským rokem k mírnému nárůstu počtu vyřazovaných krav z důvodu plodnosti a těžkých porodů (kompletní přehled příčin vyřazování plemenic v roce 2001 je v grafu 4), dále v ukazateli mezidobí (400 dní), nízké je i dosahované průměrné pořadí laktace (2,7). Určitý prostor pro snižování nákladů existuje ve snížení věku při prvním otelení v některých oblastech v ČR. V České republice byl věk při prvním otelení (metoda A+B) v roce 2001 28 měsíců a 9 dní. Je sice pravda, že předčasné připuštění jalovic by mělo negativní vliv na vývin, ale v některých okresech tento ukazatel překročil hranici 30 měsíců (například Jablonec nad Nisou 34 měsíců a 7 dní, Tachov 31 měsíců a 16 dní). Zkrácení doby odchovu v některých oblastech by mělo za následek značné úspory nákladů a tím i zlepšení rentability v chovu dojnic. Vedle dosahování přiměřené intenzity bude v budoucnu kladen stále větší důraz na dosahování příznivějších ukazatelů reprodukce, dlouhověkosti a zdravotního stavu i ostatní druhotných vlastností.
V grafu 5 je uvedena dojivost podle plemen. Počty normovaných laktací jsou uvedeny v tabulce 3. V této oblasti je nutné se zmínit o rozdílech mezi plemenicemi českého strakatého plemene a kříženkami s podíly mléčných plemen. V posledních letech dochází k využívání red holštýnského plemene na plemenice českého strakatého plemene. I přesto, že některé kombinace s mléčnými plemeny měly vyšší dojivost za normované laktace, je dosahovaná masná užitkovost a zpeněžení u těchto zvířat horší. Jako příklad lze uvést některé výsledky ze stanic kontroly výkrmnosti. Přírůstky v testu, celkové přírůstky, netto přírůstky a korigované netto přírůstky byly vyšší u čistokrevných býků českého strakatého plemene (C 100) než u kříženců s red holštýnem a ayrshirem.
Ing. Pavel Bucek,
Ing. Evald Matouš,
prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc.,
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
