V průběhu celého roku se chovatelé skotu, a nejen toho masného, potýkají s celou řadou problémů. V jarních a letních měsících se jedná zejména o nástup působení tepelného stresu, nebo stoupající množství obtížného hmyzu. I to jsou faktory, které ovlivňují welfare a s ním související užitkovost zvířat a ekonomiku chovu.
V našich zeměpisných šířkách se problémy s tepelným stresem donedávna řešily spíše v období letních prázdnin. V posledních několika letech se s vysokými teplotami potýkáme nejen v červenci a srpnu, ale letos už se přírodě podařilo nás pořádně ohřát již před koncem dubna. Ale s vysokými teplotami se musí vypořádat ve spoustě zemí. Více než polovina skotu na světě totiž žije v horkém vlhkém podnebí, v samotných Spojených státech je v takových podmínkách chováno zhruba 40 % skotu. Počasí či podnebí člověk nezmění (když nepočítáme extrémní průběh počasí a globální oteplování přičítané činnosti člověka), tak je potřeba hledat jiné způsoby, aby byla zachována dostatečná zemědělská produkce, bez které se lidstvo opravdu neobejde.
Výživa a krmení je na čele žebříčku faktorů ovlivňujících užitkovost a prospívání zvířat. Stále více chovatelů si uvědomuje, že většina zdravotních a produkčních problémů má svůj počátek v nekvalitním krmení. Kromě kvality krmiva je pro efektivitu produkce důležitá i konverze živin, o které toho bylo již také mnoho sepsáno.
Vědci i chovatelská sdružení se již dlouhá léta zajímají o odhalení genetického založení pro efektivnější konverzi krmiva. Důvod pro tyto snahy je vskutku prostý, vyšlechtit efektivnější skot. Jenže jim schází přesná měření toho, kolik skot v různých stádiích života a při různých krmných dávkách zkonzumuje a bez kvalitních vstupních dat se žádný výzkum neobejde. Vědci z University of Illinois se rozhodli zaplnit tuto mezeru.
