Hledání východisek z krize

Konference s mezinárodní účastí, nazvaná Hledáme východiska z krize pomocí spolupráce, poskytla ucelený obrázek o celosvětové krizi, a to nejen v zemědělství. Zazněly na ní slova jako: „Řešení problému mléka je věcí vlád a Evropské unie. Je třeba hledat nové trhy. Avšak země, které mají potravin nedostatek, je nedokážou zaplatit ani barterovým obchodem. Země, které mají zdroje, si dokáží potraviny vyrobit. S hospodářským růstem Asie do budoucna vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv.“

Konference v maďarském městečku Harkany organizovaly slovenské a maďarské zastoupení americké společnosti AGP ve spolupráci s americkými asociacemi pro pěstování sóji, ale také maďarskými státními institucemi. Zúčastnili se jí zástupci z Maďarska, Slovenska, České republiky, Iowy, Minnesoty, Jižní Dakoty a Nebrasky, Rumunska a Turecka.

Američané hledají trhy v Evropě
Ze zámoří přijeli do Harkány farmáři a zástupci sdružení produkujících sóju, ale i vládní úředníci ze čtyř států centrálního USA – největší světové oblasti pěstování sóji. Z jejich přednášek vyplynulo, že krize s mlékem a odbytem většiny zemědělksých komodit silně zasahuje i USA, a proto hledají nové obchodní partnery, nová odbytiště pro americkou sóju. „Jsme připraveni navázat nová partnerství s Evropou,“ bylo hlavní poselství proslovu Patty Judge, zástupkyně guvernéra státu Iowa.
Wiliam Even, ministr zemědělství Jižní Dakoty, kromě představení své země jako srdce USA a významného producenta kukuřice a sóji prohlásil: „Potraviny jsou důležitou strategickou komoditou, tržní rovnováha je otázkou politiky. Trh s potravinami potřebuje státní dozor. Některé země se však vrhnou do regulací a propadnou druhému extrému. Přeregulovaný trh také není naším cílem. Myslím, že je pro Evropu důležité, aby se dále pracovalo na společné zemědělské politice, ale přitom Evropa nesmí zapomenout na historii.“
Ministr Even je sám farmářem a s rodinou obdělává 400 ha, chová dojený a masný skot. V prezentaci zdůraznil úlohu rodiny a pokračování farmářské tradice. „Zachování půdy a vody v krajině je základem další existence,“ dodal Even.

Geneticky modifikované organismy

„Problémemem Evropy je také otázka geneticky modifikovaných organismů (GMO). Jestliže bude přetrvávat i nadále negativní postoj ke GM plodinám, Evropa ztratí všechny pozice na volném trhu, zemědělské produkty budou nekonkurenceschopné ve světovém měřítku.“ uvedl Mihály Nyilase, předseda dozorčí rady pořádající společnosti AGP, Inc., Omaha, jež funguje jako družstvo a sdružuje v USA 250 000 farmářů. Firma se specializuje se na zpracování sóji, obchod s obilovinami a výrobu krmiv.
Potravinová, ale také energetická bezpečnost nabývá podle ředitele maďarského výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Dr. Józsefa Poppa stále na větší důležitosti. „Je třeba udělat novou zelenou revoluci – budou to geneticky modifikované organismy? V roce 2008 se pěstovalo na výrobu etanolu 6 % obilovin a 10 % rozlohy cukrové třtiny. Na výrobu bionafty to bylo 9 % olejnin,“ poukázal.

Evropa ztratila pozice na trhu s mlékem
„Výroba mléka je v krizi na celém světě, dnešní podmínky nestojí na straně chovatelů hospodářských zvířat.“, prohlásil xxxx. Tento problém by měla podle něj řešit vláda a Evropská unie. „Co bude do té doby, než se potraviny budou znovu dobře prodávat,“ ptá se a odpovídá: „je třeba hledat trhy“.
Ing. Jan Záhora, obchodní ředitel společnosti VVS Verměřovice, ve své přednášce uvedl některé klíčové události, které poznamenaly světový trh s mlékem. Jednou z hlavních je oslabení amerického dolaru a s tím související rostoucí export mléčných výrobků USA. Nový Zéland v roce 2008 také velice agresivně vstoupil na trh, i Brazílie provedla velké investice do produkce mléka. Naproti tomu nizozemská mlékárna Friesland snižuje výkupní cenu mléka a farmáři, kteří přerušili dodávky, již nejsou vítáni.
„Existuje jeden globální trh, na kterém jsou tři klíčoví hráči: Evropská unie (130 mil. tun), USA (82 mil. tun) a Nový Zéland (14 mil. tun). Fakta hovoří jasně – zatímco výroba EU v roce 2008 klesla v másle o 3,3 % a v SOM o 9,4 %, USA v másle získalo 8 % a v SOM téměř 26 %. Unie v roce 2008 ztrácela pozice na volném trhu se SOM a máslem,“ informoval Záhora a uvedl ještě další problémy sektoru:
 systém kvót v zemích EU umožňuje nadprodukci i když kvóty nejsou naplněny,
 farmářské ceny mléka jsou dlouhodě pod výrobními náklady,
 trh se sušenou syrovátkou v EU stagnuje.
„Evropská unie se stane znovu konkurenceschopná pouze díky dotacím a silnějším dolaru,“ míní Jan Záhora.

Prezentace České republiky

Co o nás slyšeli účastníci konference? Jan Záhora Českou republiku představil jako zemi chovající 400 000 dojených krav s produkcí 2,68 miliard litrů. Na mléčném trhu v ČR je asi 2500 subjektů – rodinných farem, družstev nebo akciových společností. Tomuto počtu odpovídá 40 výkupních organizací a 41 mlékárenských společností, což je v porovnání se zahraničím hodně.
Statistika rentability mléka: Český průměr výkupní ceny mléka v roce 2008 byl 33,6 eurocentů za litr, zatímco v dubnu 2009 byla průměrná výkupní cena 22,7 eurocentů za litr. Přitom průměrné produkční náklady v roce 2008 jsou vypočítány na 32 eurocentů za litr. Výkupní ceny jsou pod výrobním náklady o více než sedm centů za litr a prodělky mléčných farem (od listopadu 2008) mají dopad na jejich platební schopnost. V České republice klesají stavy skotu, restart je podle přednášejícího téměř nemožný. Hlavním rysem českého mlékařského sektoru je neefektivní komunikace mezi články potravinového řetězce a nízká integrace – čeští farmáři jsou odděleni od zpracovatelů. V ČR je slabá podpora národních institucí v oblasti osvěty a vzdělávání spotřebitelů, chybí sociální status farmáře. Spotřebitelé neuznávají potravinovou soběstačnost.
„Stát a vláda by měly zprostředkovat komunikaci mezi farmářskými organizacemi, bankami a zpracovateli. Druhým hlavním úkolem pro stát by měl být legislativní tlak na obchodní řetězce – například přísná kontrola jakosti a označování potravin a vysoké pokuty, stanovení podílu potravin regionálního původu. Třetí úlohou je vyrovnání výše dotací v EU-27. Chybí také dostatečné vzdělávání spotřebitelů například o zdravotní úloze potravin, zdůraznění role venkova a vedlejší funkce zemědělství,“ vyjmenoval Jan Záhora hlavní cíle a možnosti nápravy, které vidí z pozice významné české krmivařské firmy její obchodní ředitel.

Ekonomika Maďarska v krizi
Maďarská ekonomika je v hluboké krizi. Hlavní dopady krize vyústily ve zdražení úvěrů u bank, finanční instituce jsou při půjčování peněz mnohem opatrnější. Pro vedoucí představitele státu je situace těžko řešitelná, neboť míra zdanění je vysoká, pokud by se daně snížily, došlo by k deficitu státního rozpočtu. A snížit státní výdaje podle maďarských analytiků nelze. „Krize v Maďarsku má větší dopad než v západní Evropě, zdroje jsme „projedli“ dopředu,“ shodli se někteří maďarští analytici.
V součastnosti je podle statistik 40 % prodávaných potravin v Maďarsku z dovozu, 50 % všech potravin se prodává přes obchodní řetezce, které jsou v zahraničním vlastnictví.
Podle zástupce ministersva zemědělství Maďarska byla suma podpor před vstupem do EU 220 miliard forintů, nyní to je asi 480 miliard forintů. Podpory pro maďarské zemědělce se díky společné zemědělské politice (SZP) zdvojnásobily. „Naším zájmem je, aby SZP zůstala, neboť přináší prostředky k modernizaci zemědělství. Ministerstvo vybudovalo projekt se Státní maďarskou rozvojovou bankou, která by měla zabezpečit financování sektoru zemědělství v tomto krizovém období, nabízí pro zemědělce výhodnější úroky a dobu splatnosti než komerční banky,“ uvedl Endre Szollosi z maďarského ministerstva zemědělství a vyjmenoval ještě další úkoly ministerstva – urychlit modernizace a zvýšení konkurenceschopnosti maďarského zemědělství a podporovat čerpání prostředků z programu rozvoje venkova Nové Maďarsko.
Důležitá je podle přednášejícího úloha MRB (????) jako mostu mezi politikou rozvoje a podniky, mezi mezinárodními finančními trhy a maďarskými zemědělci a mezi polikou rozvoje a maďarským bankovním systémem. Celkový objem prostředků v programu Nové Maďarsko je 140 miliard forintů. „Úvěry na modernizace nejsou nyní vůbec důležité, nikdo neinvestuje do ztrátové činnosti,“ dodal zástupce banky.

Potraviny budou potřeba
Podle prognóz Dr. Józsefa Poppa bude hospodářská recese trvat do roku 2010 až 2011, méně optimistické předpovědi uvádějí pro konec krize až rok 2013.
Populace Země by měla vzrůst do roku 2025 na osm miliard lidí a tak bude potřeba zvýšit globální produkci potravin o padesát procent. Růst poptávky po potravinách se předpokládá asi 1,2 % ročně. Rovněž s hospodářským růstem Asie (o 5 až 6 % ročně) vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv. S výrobou biopaliv roste poptávka po půdě – Dr. Popp předpokládá, že po recesi boj o pozemky opět přijde.
Některé státy, jako jsou Jižní Korea, Čína, Saudská Arábie, Japonsko, Libye, Malajsie, Indie a další, již z důvodů potravinové bezpečnosti nakupují nebo si dlouhodobě pronajímají půdu v dalších částech světa. Jižní Korea třeba kupuje půdu v Súdánu a na Madagaskaru. Saudská Arábie v Indonésii, Čína na Filipínách, Japonci skupují půdu v USA a v Brazílii a Libye na Ukajině.
Podle Poppa bude svět muset řešit v blízké budoucnosti zvýšenou spotřebu vody a její nedostatek. Bez zlepšení hospodaření s vodou se spotřeba v rostlinné výrobě do roku 2050 zdvojnásobí.

Klíčové informace:
• Oslabení amerického dolaru způsobilo rostoucí export mléčných výrobků USA a oslabilo pozice Evropy na volném trhu.
• „Potraviny jsou důležitou strategickou komoditou, tržní rovnováha je otázkou politiky,“ uvedl Wiliam Even, ministr zemědělství Jižní Dakoty.
• Světová poptávka po potravinách několikanásobně vzroste.
• Některé státy z důvodů potravinové bezpečnosti nakupují nebo si dlouhodobě pronajímají půdu v dalších částech světa.
• Producenti sóji z USA hledají nové partnery v Evropě.