Členské země EU schválily Nařízení Komise (EU) 2021/1372 ze dne 17. srpna 2021, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o zákaz krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat živočišnými bílkovinami, které vstoupilo v platnost 7. září 2021. Tímto schválením se zároveň otevřela cesta ke zkrmování zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu pro drůbež a prasata.
Jedná se o vždy o zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu a o krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s platnou legislativou. Producenti hmyzu využívaného mj. pro výživu hospodářských zvířat musí být registrovaní a dodržovat platnou legislativu, která se týká také bezpečnostních a hygienických standardů pro produkci krmiv, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Hmyz a produkty z něj získané, s výjimkou živého hmyzu, které jsou určeny ke krmným účelům, jsou označovány jako vedlejší produkty živočišného původu a podléhají nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.
Pro faremně chovaný hmyz platí téměř stejné požadavky, jako pro chov hospodářských zvířat; hmyz může být krmen pouze materiály rostlinného původu s drobnými výjimkami. Krmení hmyzu kafilerními produkty, hnojem, kuchyňským odpadem, neprodaných potravinami ze supermarketů nebo potravinářského průmyslu je však zakázáno.
Perspektivy a limity použití hmyzích mouček
Spotřeba kuřecího masa neustále roste; v České republice se jedná o pozvolný nárůst, ovšem v celosvětovém měřítku jde o růst exponenciální. Alexandratos a Bruinsma (2012) odhadují, že celosvětová produkce drůbežího masa vzroste na 181 mil. tun v roce 2050, což představuje každoroční nárůst o 1,82 %. Z pohledu udržitelnosti produkce brojlerová kuřata nejefektivněji transformují rostlinný protein na živočišný. Brojlerová kuřata a prasata využijí 30 až 40 % z přijatého hrubého proteinu na tvorbu živočišného proteinu (MacRae et al., 2005). Na druhou stranu živočišná výroba využívá většinu zemědělské půdy pro produkci krmiva včetně 40 % orné půdy (Mottet, et al., 2017). Tato orná půda se využívá pro produkci vysoce kvalitních surovin, které mohou sloužit také pro lidskou výživu, což vede ke konkurenci mezi produkci krmiv a potravin nejen na úrovni orné půdy, ale také na úrovni dalších přírodních zdrojů. Předpokládá se, že dostupnost rostlinných bílkovinných krmiv bude klesat se vzrůstající potřebou vysoce kvalitních potravin pro lidskou výživu. Krmivářský průmysl v EU je největším spotřebitelem rostlinných proteinů, především sójového extrahovaného šrotu (SEŠ). Na druhou stranu soběstačnost v produkci SEŠ se v EU pohybovala v období 2018/2019 na úrovni 4 % (FEFAC, 2021).*
Literatura je dostupná u autorky
Prof. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D.
Mendlova univerzita v Brně
Celý článek najdete v Krmivářství 1/2022.
