Kvalitu konzervovaných krmiv určuje celá řada faktorů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů v celém řetězci výroby je sklizeň. Správné načasování sklizně zajišťuje v krmivu optimální množství sušiny a energie. Tu se snažíme pro budoucí využití konzervovat – buď sušením nebo fermentací. Procesy konzervace mají bezesporu na kvalitě krmiva také velký podíl, ale my se společně podíváme na samý začátek konzervace a tím je sklizeň.
Pro tento článek jsem zvolil dvě pícniny, které se u nás ve velké míře pěstují. Také proto jsou náplní řešeného výzkumného projektu, který se zabývá rychlým stanovením kvality pícnin před sklizní. Jedná se o kukuřici setou, jako zástupce jednoleté a jednosklizňové plodiny a o vojtěšku setou, patřící mezi plodiny vytrvalé a vícesklizňové.
V současné době máme k dispozici pestrou škálu možností, jak si usnadnit a zefektivnit práci na poli (což je velice příjemné a užitečné), ale i přesto ani nejlepší robot nenahradí oko zkušeného agronoma, který se pečlivě věnuje všemu, co se na poli děje. A to je nejzákladnější metoda, kterou ke správnému určení termínu sklizně musíme použít. Metoda okometrická.
Co zvládneme bez přístrojů
Jak jsem zmínil výše, pro začátek je nejdůležitější porost znát, vidět jak roste, jak se vyvíjí. U vojtěšky obecně platí, a každý pěstitel to velmi dobře zná, že sklizeň časujeme do období butonizace, tedy do období zakládání květů. V této fázi generativního vývoje je u vojtěšky dosažena nejvyšší koncentrace stravitelných živin a optimální zastoupení sušiny. V pozdnějších fázích dochází možná ke zvyšování výnosů, ale zcela jistě ke snižování obsahu živin a lignifikaci pletiv. Lignin je heteropolymer, jehož cesta vzniku je složitá a odlišná pro každý druh rostlin. Lignifikace je nevratný proces ukládání ligninu do buněčných pletiv a mimo jiných funkcí zajišťuje rostoucím rostlinám stabilitu a pevnost. Jako zdroje energie v krmivu lignin nemá význam, jeho vysoký obsah je v krmivu nežádoucí. V trávicím traktu je prakticky nestravitelný, nicméně plní mechanickou funkci při trávení.*
„Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství“.
Ing. Jaroslav Lang, Ph.D.
Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
Foto archiv autora
Kontakt: lang@vupt.cz
Celý článek najdete v NCH 6/2021.
