Cílem výzkumné práce bylo ověřit vztah mezi složením krmné dávky, technikou krmení a mléčnou užitkovostí. Kvalita krmné dávky byla hodnocena z pohledu chemického složení, fyzikální struktury TMR a posouzením trávení.
Směsná krmná dávka pro dojnice (TMR) je nejvýznamnější zefektivnění krmení dojnic nejen z hlediska zásobení živinami, ale i ve vztahu krmení podle fáze mezidobí. Kvalita objemných krmiv, tedy i kvalita TMR má zásadní vliv na úroveň trávicího traktu, zdraví dojnice, a tak i ekonomickou efektivnost živočišné výroby. Je dána nejen koncentrací živin, jejich vzájemným poměrem, ale i stravitelností. Tato problematika je dále ovlivněna celou řadou faktorů, např. druh krmiva, technika konzervace, výrobní kázeň a konečné i způsob použití krmiva.
Při dobrém managementu výživy nezáleží tedy pouze na složení krmné dávky a dobré technice krmení, ale také na schopnosti krmiváře posoudit zpětnou vazbu, kterou o výživě dostává v podobě výsledků kontroly mléčné užitkovosti, analýzy složení TMR a také analýzy ukazatelů bachorového trávení či skladby výkalů. Cílem výživy vysokoužitkových dojnic je tak zajištění maximální stálosti prostředí bachorového trávení, a tím i maximální příjem sušiny krmné dávky tak, aby změny v druhovém a početním zastoupení bachorových mikroorganismů byly co nejmenší. Jakákoli náhlá změna krmné dávky vede vždy ke kvantitativním i kvalitativním změnám v zastoupení jednotlivých druhů mikroorganismů, které způsobují často pokles užitkovosti (Mudřík et al. 2006). Substrátem pro tvorbu kyseliny octové v bachoru je degradovatelná frakce hrubé vlákniny, tedy ta část, která je dostupná pro bachorové mikroorganismy. Její tvorba je nejnáročnější na energii výchozího substrátu, protože vlivem vzniku odpadních plynů a tepla vznikají energetické ztráty ve výši až 38 % (Baran 2002). Se zvyšujícím se podílem jádra, krmných tuků a při jemném šrotování její koncentrace v bachorové tekutině naopak klesá. K poklesu kyseliny octové může docházet vlivem acidózy nebo při nedostatku degradovatelné (rozpustné) vlákniny. Nikdy však nesmí klesnout pod 55 rel. %. Takový pokles by způsobil syndrom nízké tučnosti mléka, protože kyselina octová je základním prekurzorem mléčného tuku (Hofírek 2009). Sekundárně se podílí na tvorbě tuku tělesného. Naopak příliš vysoká koncentrace kyseliny máselné může být projevem zkrmování nekvalitních siláží, ve kterých došlo k hnilobnému rozkladu bílkovin. Kyselina tak octová tvoří 60 % energetických zdrojů pocházejících z bachoru, které dojnice využije k produkci mléka. Kyselina propionová se podílí ze 30 % a máselná z 10 % (Litherland 2012). Základním způsobem hodnocení správné fyzikální struktury TMR je posouzení velikosti částic krmiva na separátoru krmiv. Hodnocení jednoho druhu objemného krmiva nebo TMR na separátoru je ekvivalentem k hodnocení jeho obsahu vlákniny. Pro jednotlivé druhy objemných krmiv, stejně jako pro TMR, byly stanoveny požadované podíly krmiva nad jednotlivými oddíly separátoru, které vyjadřují strukturnost krmiva (Heinrichs 2013). Úspěšný chovatel musí proto využívat nejen informace o složení a výživné hodnotě TMR, ale i výsledky multidisciplinárního systému produkční a preventivní medicíny, jenž umožňuje sledovat jednotlivé faktory, které ovlivňují užitkovost v souvislostech a vyvozovat z nich správné závěry pro praxi.*
Literatura je k dispozici u autorů
Tato práce byla podpořena projektem NAZV QJ1230044.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,1
Ing. Denisa Kovářová,1
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c.1
doc. Ing. Leoš Pavlata, Ph.D., 1
prof. dr. hab. inž Katarina Szwedziak ,2
prof. dr. hab. inž Marek Tukiendorf 2
1Ústav výživy zvířat a pícninářství,
Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně;
2Politechnika opolska, Opole
Celý článek je publikován v Našem chovu 11/2016
