Hodnota SB nastavuje zrcadlo

Společnost Eurofarm systems již více než dvacet let úspěšně poradensky spolupracuje se stovkami zemědělských chovů v České republice v oblasti zdraví mléčné žlázy, ekonomiky získávání mléka a jeho kvality. Setkali jsme se s jednatelkou Janou Jelínkovou, abychom se zeptali, jak pokračuje Koncept 100 000 zaměřený na dosažení ještě lepších výsledků zdraví i produkce mléka, který Eurofarm spustil před třemi roky.

Co vás přivedlo na myšlenku snížení průměru somatických buněk stáda na 100 000?

To není tak složité. Když jsme začínali, bylo obvyklé mít počet somatických buněk (PSB) zhruba v rozmezí 250 000 až 300 000/ml.  Postupem let se díky zlepšování technologií a ustájení, poradenství, dostupnosti informací ze světa atd. tato hranice posouvala stále níže a dnes již nejlepší podniky oscilují kolem hranice 100 000, což je úroveň, která se ve světě i u nás považuje za znak skutečně zdravé mléčné žlázy.

Například ve Wisconsinu vykazuje průměrný počet SB z KU do 100 000 úctyhodných 80 % krav. Soubor sledovaných krav čítal 400 000 dojnic z podniků s užitkovostí nad 11 000 litrů mléka. Je tedy evidentní, že dosažení těchto výsledků je nejen reálné, ale se stále se zlepšující úrovní managementu v chovu krav je to jednoznačná cesta do budoucna.

Proč by měli chovatelé chtít snižovat hranici PSB stáda na 100 000?

Z mnoha důvodů, jmenujme alespoň ty nejzásadnější:

Snižování nákladů na chov dojnic.Zdravá kráva je vždy ekonomičtější než nemocná. Do této kategorie snížení nákladů patří například vylévané mléko, léčba, snížení produkční kapacity vemene, brakace – respektive dlouhověkost a s ní související celoživotní užitkovost. Na druhé straně vah máme naopak zvýšení profitability a tržeb. Sem patří například vyšší užitkovost, tržnost, příplatky za množství a kvalitu, prodej zvířat (při optimální míře brakace) atd. Pochopitelně bychom mohli započítat i chovatelskou image, protože výše somatických buněk, produkce a kvalita mléka jsou rozhodně parametry, ukazující úroveň chovu. Stále důležitější je u výroby potravin vnímání spotřebitelskou veřejností. Sem patří snižování spotřeby antibiotik, méně nemocných zvířat obecně, méně stresu a bolesti. Společnost chce vidět krávu jako spokojeného živého tvora, nikoliv jako robota na výrobu mléka. Ještě můžeme zmínit zdravotní a manažerské přínosy – zlepšení imunity, méně výkyvů ve zdravotním stavu i při nárazových událostech (počasí, vakcinace, krmení…), snížení brakace, nižší infekční tlak, zvýšení užitkovosti a podobně.

Chápu správně, že nehovoříme jen o akutních zánětech?

Přesně tak. Pokud jde o akutní záněty, tam je dnes už všeobecně známo, že patří z celkového pohledu k nejnákladnějším onemocněním vůbec. Už před mnoha lety jsme s našimi chovateli počítali náklady na onemocnění klinickou mastitidou. Došli jsme už tehdy k průměrnému číslu 8000 –10 000 Kč na jeden případ. Při dnešní užitkovosti, genetice, cenách práce, léčiv a dalších vstupech to je ještě více a pohybují se v rozmezí 10 000 – 15 000 Kč. Zahraniční výpočty – ať už v Evropě nebo USA – vycházejí velmi podobně.

U subklinických zánětů lze ztráty také vyčíslit?

Akutní klinické mastitidy jsou jen vrchol ledovce. Dnes už si většina chovatelů uvědomuje, že tu větší část ztrát tvoří subklinické záněty. V každodenním shonu se jim věnují spíše podniky s opravdu dobrým managementem. Čas a úsilí věnované subklinickým zánětům je investice, která se ale bohatě vrátí. Pokud bychom se na to podívali řečí čísel: porovnáme-li ztrátu užitkovosti zvířat která mají PSB 200 000 a měla by požadovaných 100 000, dělá to u holštýnských krav v průměru 1,5 litru mléka denně a u českých strakatých krav 1 litr denně. To jsou v závislosti na užitkovosti a velikosti stáda roční ztráty ve výši několika milionů!A právě proto má smysl se nad touto hranicí zdravé mléčné žlázy zamyslet a snažit se ji v praxi realizovat.

Co vlastně obnáší Koncept 100 000?

Jedná se o komplexní přístup ke zdraví mléčné žlázy. Vypracovali jsme konkrétní postupy a detailní vstupní analýzy chovů, standardizované postupy pro všechny činnosti, kde je to opodstatněné. Na každém podniku postupujeme naprosto individuálně podle výchozí situace i faktorů, které působí na konečný výsledek. Společně s chovatelem si s ohledem na jeho priority a možnosti stanovujeme průběžné cíle a úkoly a ty pak pravidelně zavádíme a vyhodnocujeme. Jednoznačně nejdůležitější je zavedení systémů. My máme slovo SYSTEMS dokonce i v názvu a přesně tohle je ten důvod. Bez systému, kontinuity a kontroly bychom se k požadovanému výsledku 100 000 nedostali.