26.04.2004 | 12:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Holas Holice má nového majitele

Zkrachovalou akciovou společnost Holas Holice koupil v minulém roce rakouský podnikatel Ing. Gerald Aichinger. Spolu s pozemky převzal i jedno z největších stád montbeliardského skotu u nás a hodlá v chovu tohoto plemene pokračovat. V nejbližší době čeká podnik mnoho změn.

Holas Holice, a.s., dříve JZD Holice, patřilo v minulosti mezi lepší zemědělské podniky Východočeského kraje. Obtížné půdní podmínky nahrávaly spíše výrobě krmiv nežli tržním plodinám, ale v minulé éře muselo krmení na nejhorší hony. Z toho plynula špatná kvalita krmiv a nízká užitkovost. Po roce 1990 sem postupně importovali 200 březích jalovic plemene montbeliard z Francie. Kromě radikálního ozdravení od IBR vedl tento krok spolu se zlepšením ustájení a výživy k nárůstu užitkovosti. Po dvou neúrodných letech se ale celkově komplikovaná situace, která již déle nazrávala, vyostřila natolik, že členská schůze rozhodla uvrhnou podnik do konkurzu. Část firmy pak odkoupila česká společnost se zahraniční majetkovou účastí Solvit, s. r. o., (Ing. Geralda Aichingera), která se do té doby zabývala pěstováním zeleniny.
Od zeleniny po chov skotu
Sídlo společnosti Solvit, s. r. o. je v hanácké obci Skrbeň na Olomoucku, kde firma pěstuje již druhý rok zeleninu. Své aktivity rozšířila také na Pardubicko do katastru obce Dolní Ředice. Agronom Ing. Jaromír Štěpánek má na starosti celkem 3500 ha půdy a kromě zeleniny 250 ha cukrovky, 400 ha řepky, 800 ha ozimých obilovin, 600 ha kukuřice nevyjímaje krmivovou základnu. „Souhra různých okolností nahrála k tomu, že jsme nakonec koupili i krávy. Naše původní záměry měly koncepci čistě v rostlinné výrobě, ale tady se ukazuje jako prozíravější pěstovat krmné plodiny a prodávat až živočišnou produkci“, sděluje manažer firmy Solvit pro Českou republiku Ing. Stanislav Mišák.
Solvit na to konto koupil také stádo 270 krav holštýnského plemene z převodného křížení v blízké Horní Rovni. Celkem tak má stádo 700 krav. „Šestset krav a 300 býků ve výkrmu, to je postupný cíl naší firmy“, pokračuje ing. Mišák, „a pravděpodobně si to vyžádá centralizovat živočišnou výrobu do jednoho střediska.“
Prozatím je pro vedení firmy největším problémem aktivizovat zaměstnance tak, aby odváděli výkony, na které jsou zvyklí v Rakousku.
Nový zootechnik Milan Gerák říká: „Chceme vsadit na nový přístup nových lidí a vítáme aktivitu a pomoc od kohokoli. To, co je v podnikání smrtící, je pohodlnost, neodpovědnost, nechuť, stereotyp. Problém nevidím ani tak u lidí přímo ve stájích, ale u pracovníků řídících jejich činnost. Velmi oceňuji terminologii, jež používá náš investor, a sice, že jeho lidé nejsou zaměstnanci, nýbrž spolupracovníci, a to je ve svém důsledku zcela zásadní rozdíl v pojetí práce. Jediná věc, která je jasná, je plemeno, jehož krev uplatňujeme. I když se to může zdát zcestné, od 1. února tohoto roku zapouštíme i holštýnky montbeliardem, používáme býky zlepšovatele. Kdo se o věc více zajímá, může již v Evropě a zejména USA registrovat tendenci ke křížení na holštýnských farmách, a to zejména tam, kde je vysoká brakace a kde je z různých příčin těžké udržet konstantně špičkovou výživu.“
Návrat k zemědělským kořenům
Gerald Aichinger je zemědělský inženýr. V poslední době se věnoval spíše průmyslu a nyní se v podnikání vrací k zemědělským kořenům, ve kterých vyrůstal. Podle jeho slov mu tento návrat dovolují vydělané finanční prostředky, které ovšem nezískal z prvovýroby, nýbrž z automobilového a zpracovatelského průmyslu.
Inženýr Aichinger podniká také na Slovensku, kde koupil a přebudoval zemědělský podnik, který se dnes nazývá Poľno Vtáčnik, a. s. Zde obhospodařuje výměru 3000 ha, věnuje se chovu skotu a ovcí. Část skotu tvoří plemeno slovenské strakaté a část jsou importované plemenice fleckvieh. Stádo s více než osmi stovkami krav má však v porovnání s užitkovostí v Holicích jen mírně nadpoloviční ukazatele na jednu krávu. Gerald Aichinger chce i zde využívat plemeno montbeliard, ale je si vědom, že je to otázka zaběhnutí systému embryotransferu v rámci jeho podniků. Holické donorky budou pak zásobovat embryi ostatní farmy. „Když srovnám plemeno fleckwieh s montbeliardem a holštýnem, je montbeliard v mléčné užitkovosti někde mezi těmito plemeny. Navíc je ale odolné a dlouhověké. Pokud k tomu přičteme jeho růstovou schopnost při využití na maso, jeví se ve zdejších podmínkách rentabilnější nežli holštýn. V Evropě je velká nadprodukce mléka a na mase by se v budoucnu mělo více vydělat,“ říká majitel.
Česko versus Slovensko
Při porovnání České a Slovenské republiky shledává Aichinger jistější právní prostředí v Česku, hlavně co se týče financí plynoucích do zemědělství. „Na Slovensku, kde vláda stále něco slibuje není jistota dotací, takže jakékoli dlouhodobější plánování je obtížené. V České republice naproti tomu více vládne korupce a nedobré zvyky z minulého režimu. Když to shrnu, Česká republika na tom je a bude lépe, ovšem pokud budou dodrženy podmínky poskytování dotací do zemědělství, tak jak jsou nastaveny. Domnívám se, že české zemědělství má větší oporu ve vládě, než je tomu na Slovensku, ale v porovnání s Rakouskem jsou obě země velmi pozadu,“ nezdráhá se kritizovat podnikatel.
Deviza je ve velkovýrobě
Jak ing. Aichinger říká, hlavní důvod, proč se rozhodl podnikat v České republice, je to, že v ČR se nacházejí podniky s velkou výměrou, avšak většinou dlouhodobě podinvestované. Průměrná výměra farem v Rakousku je 35 ha a roční kvóta činí pouze 50 000 l mléka. Větší rozlohy se dají hospodárněji obdělávat, než plochy malé.
„Co se týče živočišné výroby, převzal jsem zvířata v lepším stavu, než na Slovensku, více dojí a ve srovnání s Rakouskem vidím příležitost ve velkovýrobě a efektivizaci výroby. Aby Rakousko bylo v budoucnu konkurenceschopné, musí se tam také mnohé změnit. V tomto má Česká republika obrovskou výhodu, protože zde zůstaly zachovány velkochovy. Problémem vaší privatizace po roce 1989 bylo to, že proběhla bez kapitálu, a proto mají zprivatizované zemědělské podniky hospodářské problémy, a nejen zemědělské...“ uzavírá Aichinger.
Text a foto Lukáš Rytina

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down