O překvapivém výskytu afrického moru u divokých prasat v blízkosti města Zeliona Gura v Libušském vojvodství, který oznámili polské orgány na podzim loňského roku, jste se mohli dočíst v lednovém čísle. Vznik nového místa nákazy, vzdáleného přibližně 300 km od přední linie souvisle postiženého území, byl zcela novým prvkem v historii vývoje šíření afrického moru prasat (AMP) na území Polska. Výskyt AMP ve vzdálené a dosud nezasažené oblasti byl obrovskou výzvou pro polské orgány a jejich prestiž. Ke zlepšení však nedošlo a prognózy ukazující na nepříznivou situaci ohledně vývoje nákazy divokých prasat virem AMP dělají starosti i polským sousedům. Zejména Němcům, kteří se podobně jako Dánové rozhodli postavit podél společné hranice s Polskem pevný plot.
Přestože se vzhledem ke vzniku podobných ohnisek v České republice a Belgii takový vývoj nedal vyloučit, většina odborníků v Polsku doufala, že šíření nákazy zabrání přijatým národním programem a kampaní žádající veřejnost o spolupráci při dodržování biologické bezpečnosti v oblastech prostých afrického moru prasat.
Loni, na červnové konferenci v Pulawách, polští kolegové většinou analyzovali předchozí vývoj AMP za posledních dvanáct měsíců. Mimo jiné překvapil rychlejším posunem území (více než 10 km za rok) s výskytem nákazy v populaci divokých prasat do blízkosti Varšavy a na severu v oblasti Mazur šířením západním směrem podél pobřeží Baltu. Pokud byly na konferenci vyjádřeny obavy, tak jen z rychlejšího šíření nákazy, které by mohlo během několika let zasáhnout vojvodství Velkopolské, jenž je páteří produkce prasat v Polsku. Diskutovalo se tedy spíše o možnostech zadržování šíření AMP v populaci divokých prasat než o jeho zastavení. Vzhledem k hospodářskému významu uvedeného území s největším objemem produkce prasat v zemi se mi jako nezávislému a kritickému pozorovateli jevil tento přístup velmi nepřiměřený a smířlivý.
Více se dočtete v článku prof. MVDr. Jiřího Smoly, CSc. (přednosta KCHPP FVL
VFU Brno), který najdete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.
