23.08.2005 | 02:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hřebčín Slatiňany slavil šedesátiny

Oslava šedesátých narozenin hřebčína s chovem starokladrubských vraníků proběhla v jeho areálu začátkem letošního července. Slavnostní zahájení patřilo vranému a bílému čtyřspřeží barokních koní spolu s ředitelkou Národního hřebčína v Kladrubech Ing. Lenkou Gotthardovou, CSc.

Po zahájení následovalo předvedení chovných klisen s hříbaty z rodiny 67 Sandra a představení drezurního pas de deux, což byla volná sestava drezurních cviků ve dvojici při hudbě. Zájem návštěvníků vzbudila také kočárová čtverylka párů, v níž se představila tři bílá a tři vraná spřežení. Zvláště pánské návštěvníky upoutaly dámy v sedlech. Elegantně oblečené v historických kostýmech předvedly excelentní jízdu. V minulosti bylo používání speciálního sedla pro ženu nutností, protože pravidla společenského chování nedovolovala sedět na koni obkročmo. Tento typ sedla jí dovoluje sedět pouze nalevo s levou nohou ve třmenu a pravou přehozenou přes sedlo na stejnou stranu.

Úspěšná představení
Nejmladší generace jezdců se divákům představila v ukázkách voltiže. Voltiž neboli „metání na koni neosedlaném“ byla v dřívějších dobách součástí vojenského výcviku a zajímavostí je i její ukázka na Olympijských hrách v Atlantě v roce 1920. Také čtverylka tandemů dokázala profesionalitu a um jezdců vraných i bílých spřežení. Samotná čtverylka starokladrubských vraných hřebců dala návštěvníkům možnost zblízka obdivovat speciální kadencované chody těchto koní s vysokou akcí.
Neméně zajímavá byla i ukázka práce starokladrubských koní ve službách policie. Návštěvníci mohli vidět například zatýkání nepřítele nebo skoky přes šlehající plameny ohně. Podle slov Ing. Gotthardové je o „policejní“ koně velký zájem nejen v Čechách (kromě Městské policie Pardubice je používá i MP Ostrava, přičemž je zajímavé, že obě města mají ve svém erbu koně nebo jeho část), ale i v zahraničí (zájem projevila policie až v dalekém Stockholmu). V další ukázce obdivovali diváci různé druhy zápřeží, od jednospřeží přes tandem, einhorn (trojspřeží – dva koně při oji a jeden před nimi) až po tradiční pětispřeží hodně používané v dobách Rakousko-Uherska.
Čerstvě narozený hřebeček Sacramoso Xantora XLIX – 45 po Sacramoso Favina XLIX z matky 346 Xantora přicválal na vlastní křtiny v doprovodu své 25leté babičky, která se jej ujala tři týdny po porodu v době, kdy uhynula jeho matka. Podle slov vedoucího hřebčína Tomáše Kunce a komentátorky Ing. Milady Barešové vzala svou rodičovskou roli tak zodpovědně, že pro potřeby vnuka spustila i mléko.
Zvláště pro dámy bylo určeno představení ve španělském rytmu, ve kterém se za zvuku kastanět představil Ing. Karel Dvořák na Siglavi P. Basilika III – 26. Při svých kreacích tak připomenul veřejnosti, že prapředci starokladrubských koní pocházeli ze Španělska.
Následovala ukázka klasické drezury, závod čtyřspřeží jako zrcadlová jízda kombinující klasický a honební parkur, ukázka skoků starokladrubských koní až do obtížnosti T (150 cm) a závěrečná jízda vraného desetispřeží pod vedením Vlastimila Zoula.
Historie hřebčína
Slatiňanské stáje byly vybudovány roku 1898 pro dostihové koně a koně pro parforsní hony. Stáje patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů (v zámku se nyní nachází Hipologické muzeum s rozsáhlými sbírkami) a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku. Starokladrubští koně a vraníci obzvláště se po 1. světové válce dočkali velké nepřízně osudu. Prof. MUDr. František Bílek, DrSc., navrhl a prosadil jejich regeneraci. Poslední vraníci byli soustředěni na statku v Průhonicích u Prahy, odkud v srpnu roku 1945 přešli „po kopytě“ do uvolněných prostor slatiňanských stájí a kde jsou chováni dodnes.
Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V budově hřebčína je správní středisko a středisko Ústřední evidence koní ČR. Toto středisko patří pod Českomoravskou společnost chovatelů, a. s., a je pověřeno MZe ČR vedením ústřední evidence všech koní, chovaných v ČR (mimo A 1/1 a klusáka).
Středisko chovu přímo v hřebčíně tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volných stájích. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti a výcvik koní určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži.
Ke slatiňanskému hřebčínu patří ještě výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných sedel, uzdění a postrojů; dále hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 let, středisko rostlinné výroby ve Škrovádě a středisko údržby.
V současné době se v České republice chová 43 plemenných starokladrubských hřebců (22 běloušů a 21 vraníků) a 417 plemenných klisen (223 bělek a 194 vranek) u 119 registrovaných chovatelů. Do programu genetických zdrojů je zařazeno 329 klisen, což je 78,9 % celkového počtu se zhruba stejným zastoupením obou barev. V zahraničí se chová zhruba několik desítek těchto koní. Celkový stav všech starokladrubských koní na světě se pohybuje mezi 1100 až 1200 jedinci.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down