Kuřata jsou nejběžněji chovanými hospodářskými zvířaty na naší planetě. V současnosti se jejich počty odhadují na více než 20 miliard kusů. Jenom v samotné Evropě je každý týden „vyprodukováno“ 142 milionů kuřat, která jsou určena ke zpracování v potravinářském průmyslu. Ačkoliv se nejedná o zrovna dlouhověká stvoření, tak si také zaslouží život v podmínkách, které jim nebudou přinášet utrpení – ani zdravotní ani psychické.
Většina brojlerových kuřat, tedy kuřat určených k rychlému výkrmu a zpracování v potravinářském průmyslu, patří mezi brojlerové hybridy, které se vyznačují rychlým růstem a vysokým podílem svaloviny. Obvykle platí, že čím rychleji tato zvířata dosáhnou porážkové hmotnosti, tím efektivněji výkrm proběhne. Jenže růst jejich kostry nemusí stačit rychlému nárůstu svaloviny a pak mají kuřata problémy s pohybem, které mohou být příčinou jejich předčasného vyřazení, rostoucích ztrát a klesající efektivity.
Naproti tomu plemena či hybridní linie brojlerových kuřat, která rostou pomaleji, si užívají vyšší úrovně welfare, protože jsou zdravější a tím pádem mohou být i efektivnější. Studii, která přinesla nové důkazy z nezávislého pokusu na komerčních farmách s výkrmem kuřat, uspořádali vědci z FAI Farms, University of Bristol a Norwegian University of Life Sciences a své výsledky publikovali v polovině září v Scientific Reports. Tato studie je první, která poukazuje na rozdíly ve welfare mezi rychle a pomaleji rostoucími brojlery v podmínkách komerčních farem. Vědci využívali komplexní sadu indikátorů pozitivního a negativního welfare a došli k závěru, že existující výhody chovu ve větším prostoru, tj. při nižším počtu kuřat v hale, s přechodem k pomaleji rostoucím plemenům vede k mnohem lepšímu zdraví a pozitivnějším projevům chování vykrmovaných kuřat.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 10/2020
